Obohacování českého jazyka přejímáním slov

Slovní spojení vlaková firma jsme našli v textu jedné novinové zprávy. Ta zpráva byla publikovaná na jednom významném internetovém zpravodajském portálu a na první pohled mě v ní spojení vlaková firma zaujalo proto, že sice zní obyčejně, je srozumitelné, ale rozhodně není běžné. Pokud chceme v češtině hovořit o subjektech podnikajících na železnici, většinou volíme jiná pojmenování.

Která to jsou?

Nejběžnější jsou spojení železniční společnost nebo železniční dopravce a také vlaková společnost, vlakový dopravce a drážní společnost. Spíše v odborných textech se užívá spojení drážní dopravce a toto spojení se také často užívá nejen pro dopravce, který provozuje vlakovou dopravu, ale také pro různá zájmová nebo profesní sdružení, která se zabývají provozem na železnici. Poměrně málo se pro železniční dopravce užívá spojení drážní podnik. Nevýhodou tohoto spojení je oproti jiným častější dvojznačnost, může totiž označovat i podnik, který provozuje nějaká drážní firma, ale nemusí se zabývat železnicí, může jít např. o dceřinou stavební firmu.

To jsou tedy výrazy, které pro železniční dopravce používáme běžně. A jak si mezi nimi stojí „vlaková firma“?

Na rozdíl od všech uvedených je to spojení naprosto ojedinělé a teď už prozradíme, co je na něm zajímavé. Našli jsme ho v článku, který byl přeložený z angličtiny, zřejmě z anglického spojení train company. Vybral jsem ho pro jazykový koutek vlastně ani ne proto, že je zvláštní tou svou ojedinělostí, ale proto, že právě prostřednictvím překladů z angličtiny se čeština v poslední době dost hojně obohacuje. Připomeňme podobné případy jako třeba vztahy s veřejností, dumpingové ceny, marketingové strategie, kreditní karta a mohli bychom jmenovat mnohé jiné

Je možné, že se „vlaková firma“ zařadí k běžným označením železničních dopravců?

Není to vyloučeno, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Železniční nebo vlaková společnost nebo železniční nebo vlakový dopravce stále přesvědčivě vedou. Možná na závěr ještě poznámku: dobrý překladatel by měl při překladu vědět, že tu existuje zavedené slovní spojení, a měl by ho při překladu užít spíše než vytvářet spojení nová.