Odborník politikům: „Častější kropení nebo zametání ulic vám vzduch ve městě nevyčistí“

Kropící vůz v ulicích Plzně

Posluchačku zajímá, proč další města nenásledují příkladu Ostravy nebo některých měst v Německu a Rakousku, kde prý lepším čištěním ulic a chodníků dosáhli čistšího ovzduší. Odpověď by mohla být v neefektivnosti takového řešení.

Český vzduch patří mezi vůbec nejvíce znečištěné v Evropě. Množství prachu a dalších škodlivin v ovzduší stále překračuje limity stanovené českým zákonem a evropskou směrnicí. Ještě více pak hodnoty, které Světová zdravotnická organizace doporučila pro ochranu lidského zdraví. Lepší nebo častější zametání či kropení ulic a chodníků patří k vůbec nejoblíbenějším opatřením českých politiků, která slibují pro zlepšení čistoty ovzduší. Odborníci jsou ale bohužel skeptičtí k tomu, zda je možné takovým způsobem kýženého cíle dosáhnout.

Evropští oborníci jsou k čištění ulici skeptičtí

Problémy se znečištěním ovzduší prachem má řada evropských zemí a v řadě měst hledají vhodná opatření, která by situaci zlepšila. Zkušenosti se liší, a proto v roce 2013 Společné výzkumné centrum (JRC) provedlo hodnocení 72 opatření, která byla v různých částech Evropy vyzkoušena pro zlepšení čistoty ovzduší. Bohužel pokusy s intenzivnějším čištěním ulic byly na základě zkušeností z několika evropských regionů vyhodnoceny jako neefektivní.

Na velikosti záleží aneb Není prach jako prach 

Prach v ovzduší má

  • průměr menší než 10 mikrometrů
  • označuje se jako PM10
  • není viditelný pouhým okem
  • je asi 5-7krát menší než je průměr lidského vlasu 

Z hlediska zdraví představují hlavní riziko prach menší než 2,5 mikrometru, který se označuje jako PM2,5.

 Ultrajemný prach

  • částečky o velikosti desítek nebo stovek nanometrů
  • označují také jako PM0,1
  • pro srovnání, zrnko nejjemnějšího plážového písku má velikost asi 90 mikrometrů. 

To, co samosběrné vozy zametají na chodnících nebo na silnicích, je mnohem větší než prach, který znečišťuje ovzduší a škodí našemu zdraví.

Zametání, kropení ani tlaková voda neuspěly

Úřady v Norsku zkušebně zavedly častější zametání silnic v tunelech, aniž by se to projevilo v koncentrací prachu PM10 nebo PM2,5. Podobný výsledek přineslo čištění vozovek v tunelech pomocí tlakové vody.

Berlín zkoušel během zimy 2006/7 nasazení zametačů s prachovými filtry během pracovních dní, ale v suchých dnech nezaznamenal žádné zlepšení kvality ovzduší. Podobně dopadl i berlínský pokus s kropením vybraných ulic 3x týdně. Také německý Stuttgart neuspěl s nasazením zametačů vybavených prachovými filtry. Ale denní průměrné koncentrace znečištění prachem to neovlivnilo. Španělské hlavní město zkoušelo noční mokré čištění, které dokázalo nepatrně snížit ranní koncentrace prachu PM10, ale nikterak se neprojevilo na koncentraci jemnějšího prachu PM 2,5.

Švédské hlavní město Stockholm dokonce zaznamenalo krátkodobé zvýšení koncentrací prachu po nasazení vakuových čističů, které kombinovaly suché a mokré čištění. Podstatný pozitivní efekt se projevil pouze v případě příměstské dálnice, pokud šlo o první čištění po zimní sezóně, které odstraňovalo zbytky písku nashromážděného během zimního posypu. Opakované čištění provedené na stejném místě o týden později už nedokázalo ovlivnit měřenou celodenní koncentraci prachu v ovzduší.

Kde může skončit prach, který vdechneme?

Zvýšené koncentrace prachu ve vzduchu představují zátěž převážně pro dýchací ústrojí a srdečně-cévní systém člověka. Větší částice prachu se po vdechnutí zachycují v dýchacích cestách a mohou je poškozovat. Nejjemnější částečky prachu pronikají hluboko do plic, až do plicních sklípků a tzv. ultrajemný prach dokonce v plicích přestupuje společně s kyslíkem do krve, kterou může být roznášen kamkoli v těle, včetně srdce, mozku, jater, ledvin nebo dokonce procházet přes placentu matky do těla vyvíjejícího se plodu v děloze. Tento ultrajemný prach může poškozovat vnitřní stěnu cév, což v konečném důsledku může vést až k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.

Znečištění prachem dnes představuje vůbec největší zdravotní problém z hlediska znečištění ovzduší. Podle nejnovější studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je znečištění prachem v Evropě zodpovědné za zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí ročně. V České republice je prach zodpovědný za více než 10 tisíc předčasných úmrtí.

Jak prach škodí zdraví?

Výzkumy z mnoha zemí několika kontinentů prokázaly souvislost mezi průměrnou denní koncentrací prachu v ovzduší a vyšší nemocností, spotřebou léků nebo počtem hospitalizací pro onemocnění dýchacího systému, srdce a cév. U astmatiků lékaři prokázali vliv rostoucí koncentrace prachu na zhoršení příznaků nemoci i na vyšší spotřebu léků. Na působení většího množství prachu v ovzduší jsou citlivější staří nebo nemocní lidé, stejně tak i malé děti. Ale na pozoru by se měly mít také těhotné ženy, protože řada studií ukazuje, že znečištění ovzduší může ovlivňovat vývoj dítěte už v děloze matky a následně také jeho budoucí zdraví.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

  • Čištění ulic má určitě smysl, zejména blokové čištění, které odstraňuje zbytky posypového materiálu nashromážděné během zimní sezóny.

  • Pokud chcete zlepšit čistotu ovzduší ve své obci, zjistěte si, co je největším zdrojem jeho znečištění, a informujete se, jaká opatření jsou naplánována v Programu zlepšování kvality ovzduší, který má zpracovaný každý region v České republice.