Okatě a očividně - rozdíl mezi dvěma výrazy, které mnohdy nesprávně používáme

Když se o něčem řekne, že se to dělá okatě, znamená to, že se to děje nápadně, až demonstrativně. Že to zkrátka dotyčný provádí tak, aby bylo na první pohled zřejmé, co dělá a někdy možná také proč to dělá. Například z věty Jan okatě lže je patrné, že je Janovo lhaní vlastně nepřehlédnutelné. Každému pozorovateli Janova chování by bylo na první pohled jasné, že Jan prostě nemluví pravdu. A když se řekne Jak okatě dává najevo svou nezodpovědnost, můžeme se navíc domnívat, že to dělá okatě proto, aby se po něm nic zodpovědného nechtělo.

A dá se lhát také očividně?

Pokud ve stejné větě použijeme slovo očividně a řekneme tedy Jan očividně lže, je tu drobný významový rozdíl. I tady platí, že každému pozorovateli bude jasné, že Jan nemluví pravdu, ale nemusí to znamenat, že Jan lže demonstrativně nebo, řekněme, okázale. Nemusí to lhaní prostě dávat na odiv, ale protože moc lhát neumí, je pozorovateli na první pohled jasné, že nemluví pravdu.

Čili můžeme použít jak „okatě“, tak „očividně“, ale musíme dát pozor na významový rozdíl.

Přesně tak. Když použijeme okatě, vystihujeme tím vlastně chování, které sám dotyčný dělá tak, aby to bylo nápadné. Když ale užijeme očividně, vlastně tím hodnotíme chování toho dotyčného, ale neříkáme tím, že se on sám záměrně a nápadně chová tak či onak.

Jsou nějaké případy, kdy se dá použít jen slovo „okatě“ nebo jen slovo „očividně“?

Ano, našly by se takové. Například ve větách, kde se vyjadřují stavy mysli, city apod. Takové stavy bývají trvalé, není to činnost, takže se nedají nijak „předvádět“. Zatímco lhaní činnost je a můžeme ho bez problémů pozorovat, jak probíhá, takové zklamání sice pozorovat můžeme, ale není to činnost jako v případě lhaní. Proto můžeme bez problémů užít větu Adam má očividně rád dobré víno, ale nemůžeme říct Adam má okatě rád dobré víno. Podobně např. rodina byla očividně zklamaná dává smysl, ale nedá se říct rodina byla okatě zklamaná.