Pankrác, Servác a Bonifác nejsou pověra. Meteorolog vysvětluje, proč v květnu přichází poslední mrazy

Když naši předkové mluvili o „ledových mužích“, nešlo jen o venkovské strašení. Sedláci dobře věděli, že kolem poloviny května může po několika teplých dnech přijít prudké ochlazení a noční mráz zničí úrodu. Právě proto vznikly známé pranostiky spojené se svátky Pankráce, Serváce a Bonifáce. Jan Munzar připomíná, že lidé si nevšímali ani tak samotného příchodu studeného vzduchu, ale hlavně následků. Tedy zmrzlých květů, poničené vinné révy nebo spálených sazenic.

Meteorologie dnes dokáže vysvětlit, proč k ochlazení dochází. Na jaře se nad Evropou mění rozložení tlakových útvarů a do střední Evropy může pronikat studený arktický vzduch od severu. Když se navíc vyjasní a utiší vítr, teplo během noci rychle uniká od země pryč a teploty u povrchu padají pod nulu. Právě tehdy vznikají obávané přízemní mrazíky. Ve své knize Munzar popisuje, že podobné vpády chladu meteorologové skutečně pozorovali často kolem 9. až 17. května. Nešlo tedy o náhodu, ale o opakující se jev.

Že nejde o žádnou drobnost, dokazují i čísla z doby Československa. Jen v letech 1976 až 1980 vyplatila tehdejší Česká státní pojišťovna za škody způsobené nepříznivým počasím na ovoci 425 milionů korun československých. Jarní mrazy se na škodách podílely až z devadesáti procent. U meruněk tvořily skoro polovinu všech škod, u broskví a ořechů dokonce více než polovinu. „Ledoví muži“ tak nejsou jen folklór z kalendáře. Pro zahrádkáře a sadaře představovali a dodnes představují velmi reálnou hrozbu.