Peklo stalinských lágrů ve vzpomínkách ruského spisovatele Varlama Šalamova
Autentické svědectví o životě v sibiřském lágru ve 30. a 40. letech 20. století. Ze závěrečného dílu cyklu Kolymských povídek Varlama Šalamova, nazvaném Rukavice aneb KP2, čte Ivan Řezáč. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Poprvé Šalamova zatkli v roce 1929. Jako stoupenec protistalinské opozice byl odsouzen za šíření tzv. Leninovy závěti k tříletému pobytu v Soloveckých táborech zvláštního určení na severním Urale. Znovu ho pak zatkli a soudili v roce 1937, tentokrát za „kontrarevoluční trockistickou činnost“ a k odpykání trestu mu byla určena Kolyma na Sibiři. Původní pětiletý výměr se mu ve 40. letech prodloužil o dalších deset let za „protisovětskou agitaci“. Sibiř nakonec mohl opustit až v roce 1953.
Kolymské povídky začal psát prakticky hned po svém návratu a jednotlivé texty celého šestisvazkového souboru vznikaly postupně až do roku 1974. Vyšly pak v exilu, mezi ruskými čtenáři kolovaly v samizdatech, oficiálně ale za autorova života vyjít nemohly. Nejsou jen svědectvím vězně Šalamova a historickým dokumentem, ale také mistrovským dílem ruské literatury 20. století.
Ljoša Čekanov aneb Spoluodsouzenci na Kolymě
„Zločiny brigadýrů na Kolymě jsou nespočetné – právě oni byli ve stalinských letech fyzickými vykonavateli vysoké moskevské politiky,“ píše Šalamov ve své povídce Ljoša Čekanov aneb Spoluodsouzenci na Kolymě. Brigadýři a o stupeň v táborové hierarchii vyšší předáci – dohlížitelé byli absolutními pány nad životy vězňů. Když se novým Šalamovovým předákem v táboře u naleziště Spokojnyj stal Ljoša Čekanov, jeho známý z Butyrského vězení, považoval to za zázrak a novou naději pro svou záchranu…
Doktor Jampolskij
Od roku 1937 do roku 1946 se Šalamov na Kolymě „protloukal z nemocnice do výkopu a zase zpátky“. Po roce 1946 tam absolvoval kurzy a pracoval jako zdravotník, což mu zachránilo život. V povídce Doktor Jampolskij Šalamov rozebírá „zdravotnický“ systém v táborech na Kolymě a zářnou kariéru falešného lékaře a náčelníka sanity.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.