Penízovky smrková a provázková – jedlé houby rostoucí na šiškách

21. květen 2019

Na starých šiškách jehličnanů rostou houby jedlé i nejedlé. Šišky pod nimi nemusí být vidět, bývají zanořené do půdy a v rozkladu.

Můžete vyzkoušet přinést si z lesa nejméně rok starou šišku, dát ji do země v květináči, zakrýt mechem a zalévat tak, aby mech zůstával stále vlhký. Možná se pak budete radovat z hub takto vypěstovaných.

Penízovka smrková

Šišky smrku hostí penízovku smrkovou, jednu z prvních jarních hub, na kterou můžete narazit už od února. Plodnice jsou v různých odstínech hnědé. V kuchyni využijete kloboučky, které mívají 2 až 4 cm v průměru. Hodí se do omáček nebo polévek

Penízovka provázková

Po penízovce smrkové se v dubnu až květnu objevuje penízovka provázková, také jedlá. Vyrůstá jednotlivě nebo v malých skupinách ne ze smrkových, ale z borovicových šišek, respektive z několik centimetrů dlouhého provázkovitého podhoubí napojeného na šišku. „Průměr hnědého kloboučku je od 0,5 do 2 cm. Lupeny pod ním jsou bělavé až šedé a husté. Třeň vysoký 2 až 6 cm a tenký od 1 do 2 mm, v horní části bělavý, dole okrově až oranžově hnědý,“ popisuje penízovku provázkovou Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň.

Penízovka nahořklá

Oběma uvedeným jedlým houbám se velmi podobá nejedlá penízovka nahořklá. Jak je patrné už z názvu, chutnat vám nebude kvůli své hořkosti. Zejména podle ní ji poznáte. Od penízovek smrkové a provázkové se podle mykologa Zdeňka Hájka viditelně liší jen za vlhka prosvítajícími lupeny na okraji klobouku.

Lžičkovec šiškovitý

Na šiškách borovic roste ještě lžičkovec šiškovitý. „Říká se mu i šiškový. Je to krásná houbička, která vypadá opravdu jako miniaturní lžička. Na špičce tenkého třeně je výstředně posazený brvitý většinou tmavě hnědý klobouček. Patří mezi lošákovité, vespod má měkké ostny jako lošáci,“ přibližuje nejedlou houbu Zdeněk Hájek. Dospělí ji objeví jen málokdy, děti s jistotou, tvrdí mykolog. Jestli ji tedy budete chtít najít, vezměte s sebou do lesa své děti nebo vnoučata.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.