Perlorodky žijí také na Ašsku. Mají naději i do budoucna

4. červenec 2016

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Občanské sdružení Ametyst dokončily v červnu více než roční projekt, zaměřený na přímou podporu populace perlorodky říční na Ašsku. Ta je jednou z mála zbývajících populací v České republice.

Je však velmi malá a vystavená celé řadě negativních vlivů, jako je znečištění vody, umělé úpravy toků v minulosti nebo nedostatek potravy.

Perlorodka říční patří mezi velké sladkovodní mlže, délka lastur u dospělých jedinců dosahuje 14 cm. Živí se drobnými rostlinnými částmi, které filtruje z tekoucí vody. Základní podmínkou výskytu je vysoká kvalita vody.

Její životní cyklus i ekologické nároky jsou složité. Samčí spermie vypouštěné volně do vody samička nasává a v jejím těle dochází k oplodnění vajíček. Po 4 až 6 týdnech samičky vyvrhují do vodního proudu larvy – glochidie. Jejich další vývoj probíhá na hostitelských rybách, u nás je to dnes pouze pstruh potoční.

Glochidie jsou uchycené na rybích žábrách po dobu 3 až 12 měsíců, pak mladé perlorodky ryby opouštějí. Dalších 5 až 10 roků žijí zahrabány ve vrstvě písku a štěrku na dně toků. Poté vystupují na povrch dna a filtrují potravní částice nesené vodou.

V oslabených a přestárlých populacích, jako je ta ašská, navíc v ne zcela optimálních podmínkách je míra úspěšného přirozeného rozmnožování a přežití nejmladších perlorodek malá. Proto byla vyvinuta speciální metoda polopřirozených odchovů.

Hlavní náplní skončeného projektu byl proto právě polopřirozený odchov. Při něm jsou larvy perlorodek získány při vyvrhování ze samiček, jsou naočkovány na malé pstruhy chycené ve zdejším povodí a ti jsou následně umístěni do náhonů nebo jiných oddělených částí toků. Po několika měsících jsou odchyceni, umístěni samostatně do boxů a vypadávající mladé perlorodky jsou sbírány, tříděny a několik měsíců krmeny v laboratorním prostředí.

Počasí perlorodkám nepřálo

Při odchovech mladých perlorodek došlo k jejich extrémně vysoké úmrtnosti. Z odchycených pstruhů vypadávala většina perlorodek mrtvá nebo neživotaschopná.

„Příčina byla v extrémně teplém a suchém počasí loňského léta, které dozrávání glochidií, jejich kvalitu a následný vývoj na žábrách pstruhů negativně ovlivnilo,“ vysvětluje Ing. Ondřej Spisar, který odchovy perlorodek zajišťuje.

Naštěstí část pstruhů s perlorodkami byla umístěna do jiných úseků toku, které jsou chladnější. Zde jejich vývoj proběhl podstatně lépe. Výstupem projektu je tak nakonec několik tisíc mladých perlorodek. Ty budou následně umístěny přímo do ašských toků ve speciálních destičkách, které budou pravidelně kontrolovány. Za několik let budou vypuštěny na svobodu a mohou se stát významnou posilou zdejší populace.

autor: iko
Spustit audio