Pět let života zasvětila Karlu Klostermannovi, díky ní se na Srní otevírá jeho dům
Šumava a Karel Klostermann – témata, kterým se posledních pět let intenzivně věnuje spisovatelka a kurátorka Tereza Dobiášová Krejčí. Jedním z jejích projektů je přestavba bývalé fary v Srní na Dům Karla Klostermanna.
Spisovatelka, režisérka, dramaturgyně, kurátorka a také držitelka ceny Magnesia Litera – to vše je Tereza Dobiášová Krejčí. Posledních několik let je její život spjatý se Šumavou, a to nejen soukromě, ale i profesně. Jako kurátorka právě dokončuje v bývalé faře na Srní Dům Karla Klostermanna, který nabídne první ucelenou expozici o tomto spisovateli.
„Karel Klostermann je pro Šumavu důležitý, je jejím základním autorem,“ říká Tereza Dobiášová Krejčí a dodává, že součástí realizačního týmu byli čeští i němečtí historici, lesníci i ochránci přírody. Díky tomu vznikl opravdu unikátní ucelený projekt. „Srní je malou obcí a stavět úplně nové muzeum v takovém prostředí nepředstavuje úplně jednoduchý úkol – protože potřeby místních lidí jsou trochu jinde. O to víc jsem pyšná na to, že jsme se dostali až do zdárného konce a dům se opravdu otevře.“
Přímo uprostřed Klostermannových románů
Dům by měl představovat kulturní a vzdělávací centrum s badatelnou a nevšední muzejní částí. Má několik pater, v nejvyšší části se ocitneme prakticky uprostřed Klostermannových tří klíčových románů, jež se vztahují k oblasti Srní. Najdeme zde stromy a v každém z nich vhled do konkrétní situace daného příběhu.
Tereza Dobiášová Krejčí také nedávno dopsala dvě knihy, obě samozřejmě se vztahem k Šumavě. Jednou je průvodce Fenomén Šumavy, druhá nese název Farář lesů a podílel se na ní také Terezin manžel František Krejčí a ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Obě publikace už vyšly.
Nyní Tereza začíná pracovat na dalším projektu. Tentokrát se týká areálu Steinbrenerových tiskáren ve Vimperku, kde vznikne společensko-kulturní centrum s expozicemi knihtisku a připomínkou česko-německých vztahů.
Nejposlouchanější
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.