Petra Kosová

redaktorka publicistiky

Pravidelně mě slýcháváte v ranních kulturních příspěvcích a v magazínu Horizont.

03371120.jpeg

V lednu roku 2004 jsem začala pracovat v Českém rozhlasu Plzeň. Je ovšem pravda, že jsem v první polovině let devadesátých externě spolupracovala se stanicí ČRo 3 - Vltava a poté krátký čas právě s plzeňským Českým rozhlasem. V současné době se věnuji především aktuálním událostem v kultuře.

Společně s týmem externistů chystáme publicistické příspěvky. Denně mě můžete slyšet v reportážních vstupech po půl sedmé ráno ve všední den, před devátou dopoledne v sobotu a před půl desátou dopoledne každou neděli. Víkendové příspěvky se snažím věnovat především divadlu.

Co považuji za svá rozhlasové "nej"

Systematickou a dlouhodobou spolupráci s lidmi a s institucemi na západě Čech. Díky tomu mohu chystat příspěvky s hlubšími znalostmi problematiky a se znalostí kontinuální práce profesionálů i nadšených amatérů v dané kulturní sféře. Radost mám z Horizontu: v necelé půlhodině nabízíme posluchačům jednou za čtrnáct dní výběr z regionálních kulturních zajímavostí. Usilujeme o tematickou i formální různorodost, takže v jednotlivých blocích najdete reportáže, rozhovory, krátké čtení spojené s regionem apod. Mojí ambicí je nabídnout vám přehled o tom, co se v kraji děje a případně dát vám tip na návštěvu či výlet! Podobný magazín je v nabídce regionálních médií bezkonkurenčně jediný.

Co mne přivedlo k mikrofonu

Lépe řečeno KDO mě přivedl k mikrofonu! Jitka Šestáková. Počátkem devadesátých let pracovala na stanici Vltava. A já se tehdy vrátila se skupinou dalších studentů z mise z Ukrajiny, kde jsme v rámci humanitárního programu vlády na pomoc krajanům učili Volyňské Čechy na základě jejich přání česky. Tak nás Jitka Šestáková a její kolegové pozvali do diskusního pořadu. Pak se mě zeptala, jestli nemám chuť to zkusit, já při chuti byla a začala jsem moderovat vlastní diskusní pořady. Po návratu do Plzně jsem krátký čas externě spolupracovala - kromě Českého rozhlasu - i s jedním soukromým rádiem. Nakonec jsem se ale oklikou přes archeologické výzkumy nebo práci v galerii stala redaktorkou v tištěném médiu (MF DNES) a byla mu věrná zhruba šest let.

Co mě vrátilo k mikrofonu? Jedním z hlavních důvodů byla touha pokoušet se uchopit slovo a zprostředkovat informaci jiným způsobem. A svým chraplavým hlasem. A ve veřejnoprávním médiu. Navíc – kdo to zažil, potvrdí, že rozhlas svou zvukovou magií způsobuje závislost. Nevyléčitelnou.

Co mne baví

Dobré divadlo, dobré knihy, dobrá architektura, dobré filmy, dobrá hudba a ze všeho nejvíc dobří lidé. Děkuji bohu, že je jich v mé blízkosti hodně. V soukromí i v profesi. A moc mě baví, že potkávám díky své práci množství lidí, kterých si mohu vážit.

Co mne drží nad vodou

Častá vzplanutí.

Všechny články

Stránky