Petra Kosová: Farmářské trhy - konečně region nabízí víc, než trpaslíky

19. duben 2013
Publicistika

Podruhé v letošní sezoně se minulou sobotu konaly u Mlýnské strouhy v Plzni farmářské trhy. Co se od jejich zahájení změnilo? A co by se ještě změnit mohlo? Tím se zabývá Petra Kosová v dnešním komentáři.

Když farmářské trhy před třemi lety v Plzni začaly, bylo to zjevení. A trochu nervózní honba za kvalitními potravinami z regionu, tehdy obtížně dostupnými. Na druhou stranu se zákazníci zprvu obtížně orientovali v nabídce, s některými produkty si nevěděli rady. Také se více přepočítávalo, o kolik je zboží na farmářských trzích dražší, než v supermarketu. Dnes už je to trochu jinak.

Pravidelnost trhů a kamenný farmářských obchod nedaleko centra a poblíž místa, kde se trhy konají, polidštily počáteční nákupní horečku. Plzeňské trhy získaly navíc i médii oslavovanou důvěryhodnost díky hygienickým nárokům a přísným kontrolám výrobců. Skandály obchodních řetězců týkající se masa a uzenin plných vody a chemie a dalších nekvalitních výrobků dovezených kdoví odkud promluvily rovněž ve prospěch malých regionálních výrobců. A dále: i méně zruční počtáři se dobrali často zajímavého výsledku. Lepší hospodaření s nakoupenými dražšími potravinami snižují množství vyhozeného zkaženého jídla; potraviny nemění tak radikálně hmotnost a tedy cenu za kilogram - v důsledku šetří tedy zákazník i peněženku. Nejdůležitější je pochopitelně kvalita stravy, kterou konzumenti ládují do svého organismu.

Farmářské trhy se staly - kromě doplňování spíží a chladniček - také společenskou záležitostí. Setkávají se tam přátelé a známí, mezi nakupováním si dají kávu a posedí na lavičkách u vody. Pod širým nebem, beze spěchu, bez agresivních reklam. Nakupování osvěží i rozmluva s prodávajícími, kteří nabízejí to, co sami vypiplali, hodně o svém zboží vědí a většinou si o něm i rádi povídají a zákazníků si váží. To je hodně jiné dopoledne, než to strávené ve sterilním nákupním centru s uštvaným a spoře informovaným personálem. Navíc táhne lidi nikoli na okraj, ale do centra města.

Sláva farmářským trhům. Pro jejich zlepšení se ovšem dá ještě leccos udělat a jejich pořadatelé to jistě mají v plánu. Snad tedy nepohrdnou dalšími nápady. Například když skupina cyklistů opře své bicykly o lavičky a velkou část jich bezohledně zablokuje, zatouží nejeden pěšák po mobilním stojanu na kola. Auto lze odložit v nedalekém parkovacím domě na Rychtářce, výhledově by organizátoři mohli podpořit tenhle "zelený" způsob dopravy za nákupy.

A dále. Minulou sobotu nakupování příjemně osvěžila Lidová muzika z Chrástu. Krátkými vystoupeními lákala na "Venkovské EXPO", které dnes začíná v areálu bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru. Možná budou mít i jiné skupiny zájem občas takto poutat na akce, které se v regionu chystají. Pokud program tak dobře ladí s charakterem trhů, jako v případě lidové muziky, může to přinést oboustranný užitek.

Minulou sobotu bylo možné potkat na Plzeňském farmářském trhu také skupinku Němců. A bylo to úlevné zjištění, že naši sousedé snad začínají objevovat opravdu to dobré, co náš region nabízí. Nejen plastové trpaslíky a jiný levný šmejd bez průkazu původu.

autor: Petra Kosová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.