Plzeň má novou studii o bezdomovectví. Podle ní jsou ideálním řešením azylové domy

1. říjen 2021 14:28, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bezdomovec

Téměř polovina Plzeňanů by pomohla lidem bez domova. Jako ideální řešení považují azylový dům se sociální službou. Vyplývá to ze studie, kterou pro město zpracovala Západočeská univerzita. S výsledky se mohla seznámit i veřejnost během prezentace na plzeňské radnici. Překvapivé je prý hlavně množství lidí ochotných pomáhat. Podle sociologů to totiž v Česku bývá obvykle přesně naopak.

„Většinou Česká republika patří k těm nejhorším v přístupu k lidem bez domova, kdy téměř 37 % vychází z předpokladu, že bezdomovcům se nemá pomáhat a že je to jejich problém,“ vysvětlil vedoucí katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni Jan Váně. Jeho kolegové oslovili pro plzeňskou studii 325 lidí bez domova. Ochotných odpovídat na zhruba 70 otázek bylo 282 z nich. Odpovídal i reprezentativní vzorek veřejnosti. Bylo to 313 lidí od 18 do 64 let, a k tomu navíc lidé z městských obvodů jedna až čtyři. Těch bylo 441.

„Největší podpora na straně veřejnosti je podpora azylového domu s intenzivní sociálně terapeutickou prací, která vede ke snížení konzumace alkoholu, lidově označovaného jako „mokrý dům“. Je to 46 procent, což je obrovské číslo. Druhé řešení, které bylo silně podporováno veřejností, je výdej teplého jídla v zimě a nízkoprahové denní centrum, to bylo 35 procent. Lidé bez domova nejvíc poptávali sociální bydlení, potom uni buňky, veřejné sprchy, nízkoprahové denní centrum pro ženy a noclehárny,“ popsal Jan Váně.

Průnikem přání veřejnosti a lidí bez domova jsou azylové domy

Azylový dům by měl vznikat v plzeňské Wenzigově ulici. Město už má stavební povolení a čeká na přidělení dotace. Důvod, proč se právě Plzeň snaží problémy s lidmi bez domova řešit, je podle radního Davida Šloufa z ODS jednoduchý. V Plzni je jich prostě nejvíc. „Plzeň je hlavním městem kraje plus mínus se 170 tisíci obyvateli a druhé největší jsou Klatovy, které mají někde okolo 15 - 20 tisíc, čili ta disproporce je vysoká. Z toho důvodu lidé, kteří žijí na ulici nebo je ohrožuje bezdomovectví, jsou prostě v Plzni,“ uvedl David Šlouf.

Nejen v Plzni, ale i v dalších místech regionu pracuje s lidmi bez domova i Diecézní charita Plzeň. Podle jejího ředitele Jiřího Lodra pomáhá charita stovkám lidí. „Máme dvě skupiny. Tou hlavní jsou maminky s dětmi v tísni. Pro ty máme asi kolem 70 míst v azylových domech. U lidí bez domova jdeme od nízkoprahu přes azylové domy, noclehárny až po střediska, kde jim pomáháme získat pracovní návyky, a pak následné bydlení, kde pomáháme s oddlužením,“ popsal.

Také Jiřího Lodra překvapily výsledky studie a hlavně pak ochota veřejnosti pomáhat. Teď bude řada na vedení města Plzně, aby s těmito daty dál pracovalo. „Data shrneme do koncepce, kterou odsouhlasí zastupitelstvo města. Budeme ale postupovat tak, že vše budeme konzultovat s hlavními aktéry, což jsou poskytovatelé sociálních služeb na území města Plzně. Pak jednotlivá opatření, která mají nějakou vazbu na peníze, budou odsouhlasena v akčním plánu přibližně na dva roky, kde bude napsáno, jaké opatření si vyžádá kolik peněz a samozřejmě jejich realizátor,“ dodal David Šlouf s tím, že realizátorem bude nově zřízený odbor plzeňského magistrátu - Odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování. Fungovat začne už od 1. října tohoto roku.

autoři: Jan Markup , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio