Plzeň na podzim vykácí suché borovice u Boleveckých rybníků

„Nejhůř dopadly staré porosty okolo Boleveckých rybníků. Když se podíváme na samotné dřevo, uvidíme tam jemné závrty od pilořitek popřípadě od tesaříků, a široké chodby pod kůrou dělají krasci. Náznakem napadení stromů hmyzem jsou pobytové známky po datlovitých ptácích, kteří tam cítí nebo slyší larvy, které se snaží ulovit. Pokud bude dál dlouhodobé sucho a bude pokračovat srážkový deficit, který tu v posledních letech je, hrozí kalamita,“ popsal správce plzeňských lesů Milan Sekáč.

Proč borovice reagují až po několika letech sucha, vysvětlil Jan Kaňák vedoucí plzeňského Arboreta Sofronka, které se dlouhodobě výzkumu různých druhů borovic věnuje: „Borovice má hluboký kořenový systém. To znamená, že není závislá na sezonních srážkách, ale na spodní vodě. Sice jí nepoškodilo to, co poškodilo smrk, to znamená suchá léta, ale teď se snižují hladiny spodních vod a na to samozřejmě reaguje i borovice lesní.“

Ke kácení je určená víc než stovka stromů

Správce Milan Sekáč musí teď označit barevným sprejem všechny stromy, které jsou určené ke kácení. „Nejrizikovější stromy jsou už pokácené. Ty, které jsou uschlé nebo usychají, do konce koupací sezony vydrží, to znamená do září- října, a následně bude probíhat těžba. V téhle oblasti je to zhruba sto až dvě stě borovic,“ doplnil Sekáč s tím, že v okolí už je vidět pozvolná obnova porostu, čehož Správa veřejného statku města Plzně využije. Kde vznikne větší holý prostor, dojde k umělému zalesnění převážně borovicemi. Náhradní stromy se vysadí do dvou let.

Pro danou lokalitu jsou nejvhodnější původní druhy stromů. „Abychom tam sázeli něco jiného jako například cedry, to já nevidím dobře. V arboretu jsme zkoušeli 70 druhů borovic a po padesáti letech, když jsme revidovali všechny výsledky, tak nám vyšlo, že to co je místní, tak roste nejlépe. Z dlouhodobého hlediska. Já bych proto věřil našim domácím druhům. Určitě si s tím poradí i do budoucna,“ dodal Jan Kaňák.