Plzeň před 20 lety. Rychlost, jakou voda stoupala, překvapila i hasiče
Jednou z největších přírodních katastrof v plzeňských moderních dějinách byla povodeň v roce 2002. Vydatné deště tehdy zapříčinily zvýšení průtoků řek a potoků na území západních Čech. Povodně tehdy v Plzni způsobily škody za 562 milionů korun a kompletně zničily 22 objektů.
Mezi nejvíce povodní postižené části Plzně patřila tehdy Roudná. „V noci přišli policajti, že se blíží povodeň, ať jdeme pryč,“ vzpomíná Miloslav Brunclík. Tehdy bydlel v Luční ulici s manželkou a dvěma dětmi. Vodu měli v domě ve výšce asi 20 cm od stropu. V budově školy se o lidi, kterým voda vzala domov starala charita.
Voda stoupala ohromnou rychlostí
Rychlost, jakou voda ve městě stoupla, překvapila i hasiče. Kromě Roudné zatopila voda také Koterov, Božkov, ale i Štruncovy sady, Denisovo a Anglické nábřeží, Rychtářku a lokalitu U Zvonu. Pod vodou bylo při srpnových povodních 11 % rozlohy Plzně. Při povodních nikdo nezemřel.
Voda tehdy napáchala škody za 562 milionů korun. Spadlo nebo bylo strženo 22 objektů. „Šel jsem tehdy od Rooseveltova mostu dolů a asi 50 metrů ode mě spadl jeden z těch domů, který měl podmáčené základy. Byl to zážitek, který člověk asi do smrti nezapomene,“ sdělil tehdejší primátor Jiří Šneberger.
Na povodních se ale dají nalézt i pozitiva. Velká voda měla vliv na soudržnost roudenského obyvatelstva. Všichni si údajně vzájemně pomáhali a snažili se domy opravit a vylepšit. V dalších letech Plzeň, kraj nebo povodí investovaly do protipovodňových opatření. Město modernizovalo systém varování obyvatel před nebezpečím a za pomocí digitálních technologií umí dnes dopředu modelovat postup vody při povodních.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruská agrese na Ukrajině přispěla k podpoře EU, ukazují data. Ekonomické důsledky ji ale opět sráží
-
‚Odvolání obžalovaného se zamítá.‘ Jak to vypadalo u soudu s Dominikem Ferim
-
Nový památník v Letech připomíná oběti romského holokaustu. Na místě tábora stál půl století vepřín
-
‚Nechtějí nám naslouchat.‘ Na východě Německa před eurovolbami vládne skepse, ze které těží hlavně AfD