Plzeň si připomíná 80. výročí vpádu německého vojska. Jako první byla obsazena městská letiště

Pomník na plzeňském náměstí Míru, nedaleko budovy Českého rozhlasu, připomíná padlé a umučené letce
Pomník na plzeňském náměstí Míru, nedaleko budovy Českého rozhlasu, připomíná padlé a umučené letce

Když Němci zabrali v polovině března roku 1939 letiště v Plzni, zřídili si tu výcvikové místo pro piloty Luftwaffe. Odtud taky startovaly německé stíhačky, když bránily Škodovku před spojeneckými nálety.

V Plzni obsadila německá vojska všechna tři letiště: v Koterově, ve Skvrňanech a na Borech. Do té doby tam sídlil Západočeský aeroklub Plzeň a Letecká četnická hlídka. Březnové události na několik let ochromily jejich fungování a hlavně zásadně ovlivnily osudy lidí.

Pomník k připomenutí založení Západočeského aviatického klubu v Plzni na Borech, nedaleko dnešního kampusu západočeské univerzity

„15. března 1939 okolo 6 hodiny ráno přijeli do Plzně od Litic a Kozolup první motorizované jednotky německého wehrmachtu. Němci postupně obsadili klíčové body ve městě, včetně všech tří letišť a začali zabírat budovy pro svá velitelství a úřady. Počasí bylo neletové, hodně sněžilo. Své stíhačky měly na letišti v Chebu a sem přiletěli, až se zlepšilo počasí. Měli vše dobře připraveno,“ popsal bývalý předseda aeroklubu Plzeň – Letkov Miroslav Neumann.

Němci zničili taky rozsáhlý archiv aeroklubu a zabavili veškerý majetek. „ Bylo zkonfiskováno na 35 letadel a majetek činil 42 milionů korun. Dobudovali tři hangáry, letištní plocha byla 1700 metrů x 150 metrů. Určitě to bylo strategické místo, protože vybudovali také nové stojánky, ke kterým přivedli i palivové potrubí. Letiště využívali Němci především k výcviku. Později se sem přesunula i letadla, která bránila Škodovku před spojeneckými nálety,“ uvedl Ladislav Vitík ze Spolku letci Plzeň Českého svazu letectví.

Plzeňští letci létat nesměli, na stranu Němců se ale nepřidali

Zabavená letadla aeroklubu sloužila Němcům k výcviku mladých pilotů Luftwaffe. „K tomu používali například i vojenské stíhačky našeho předválečného letectva Avia B-534, protože se zachoval jeden snímek ze skvrňanského letiště s tímto letadlem už označeným německými kříži,“ doplnil Miroslav Neumann s tím, že čeští letci pochopitelně létat nemohli. Hermann Göring jim nabídl, že můžou vstoupit do Luftwaffe. Nikdo z nich tam ale nevstoupil.

Hned po zabrání letiště Němci činnost Západočeského aeroklubu zrušili stejně jako členství všech pilotů. „Padesát členů aeroklubu v roce 1939 odešlo do vznikajícího odboje. Přes Polsko se dostávali do Francie, z okupované Francie potom vstupovali do našich Československých perutí ve Velké Británii,“ dodal Ladislav Vitík.

Pomník na plzeňském náměstí Míru, nedaleko budovy Českého rozhlasu, připomíná padlé a umučené letce

Více než polovina pilotů Západočeského aeroklubu, kteří se zahraničního odboje za druhé světové války účastnili, v bojích padla. Všem letcům vzdává hold v Plzni na náměstí Míru památník s názvem „Nezapomeneme“. Druhý, připomínající místní letiště, stojí na Borských polích u rektorátu Západočeské univerzity.

Jak plzeňští letci bojovali proti nacismu, bude možné vidět také na výstavě ve vstupní hale Pedagogické fakulty ve Veleslavínově ulici v Plzni. Přístupná bude od 14. března do 29. dubna.

Pozvánka na výstavu Plzeňští letci v boji proti nacismu