Plzeň si připomíná Josefa Hlavatého. Před 54 lety se upálil na tehdejším Dukelském náměstí

Pětadvacetiletý dělník plzeňského pivovaru následoval kroky studenta Jana Palacha a jednalo se o druhého člověka, který se v Československu upálil. „Byl to mladík se spoustou osobních problémů, nepříliš šťastný ve svém životě,“ popisuje Miroslav Breitfelder, historik ze Západočeské univerzity v Plzni. „Hodně se zajímal o politické dění a vyjadřoval nesouhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy. V srpnu 1968 se angažoval například vylepováním protiokupačních plakátů.“

V době, kdy se rozhodl spáchat demonstrativní čin upálení, byl čerstvě rozvedený, manželka odešla k jinému partnerovi, a údajně měl problém s alkoholem. 20. ledna roku 1969 trávil poslední hodiny před aktem s dělníkem Stanislavem Humlem. Spolu navštívili několik restaurací, ale předtím, než měli s dvěma dívkami vyrazit do kina, se Hlavatý od společnosti odpojil. Doma si vyzvedl dvoulitrovou lahev s petrolejem a vydal se na tehdejší Dukelské náměstí. „Jelikož petrolej za chladného počasí špatně chytá, podařilo se mu zapálit až na několikátý pokus, o čemž svědčilo několik vyškrtaných zápalek nalezených na místě. Záhy poté byl zpozorován manželským párem, který se ho pokusil uhasit, zároveň byla přivolána sanitka,“ říká Miroslav Breitfelder.

Protestní čin s příměsí osobního neštěstí

Ve vojenské – dnes fakultní – nemocnici byl ošetřen a byly mu podány tišící prostředky proti bolesti. Dle ošetřujícího lékaře Josef Hlavatý uvedl, že jeho pokus o sebevraždu byl protestem proti okupaci Československa a že nemá rád Rusy. Nutno zmínit, že v tu chvíli už byl pod vlivem sedativ. Dle svědectví jeho matky doma mluvil o činu Jana Palacha, který se zapálil v Praze na Václavském náměstí v témže roce 16. ledna, o tři dny později na následky zranění zemřel a právě 20. ledna za něj proběhla v Praze tryzna. Hlavatý se měl vyjádřit ve smyslu, že lidí jako Palach bude více.

Byť můžeme spekulovat o tom, nakolik hrály v motivaci k upálení roli osobní problémy a celková nespokojenost se životem, dle Miroslava Breitfeldera byl opravdu jedním z hlavních důvodů činu Josefa Hlavatého protest proti režimu. Hlavatý zemřel v nemocnici 25. ledna 1969. Jeho památku si letos 20. ledna připomněla plzeňská veřejnost přímo na náměstí T. G. Masaryka při pietním aktu.