"Plzeňáci sobě" si nejrozsáhlejší regionální antologii vyvzdorovali!

3. prosinec 2014

Jestli jsou někteří z obyvatel českých krajů zvlášť proslulí svojí lidovou hudební kulturou, jsou to zcela jistě Plzeňané, obecně Plzeňáci. Všichni její příznivci se po letech konečně dočkají dokončení zatím největšího projektu svého druhu, vychází totiž druhý díl antologie Plzeňsko v lidové písni.

Tři roky ticha

První díl vyšel už na sklonku roku 2011. Přinesl 354 lidových písní a instrumentálních melodií z národopisné oblasti tzv. širšího Plzeňska. Tam kromě nejbližšího okolí současné krajské metropole etnografové řadí ještě Rokycansko, Blovicko, Stříbrsko a Kralovicko. Součástí prvního svazku je i historická studie, která na velkorysém prostoru více než 160 stran shrnuje vývoj odborného zájmu o lidovou píseň, sběratelství, úpravy a edice plzeňského hudebního folkloru.

Od té doby nastala vlivem finančních potíží původního vydavatele (Folklorní sdružení ČR) v projektu Plzeňsko v lidové písni prodleva, která trvala až do poloviny roku 2014. Tehdy se totiž druhého dílu jako vydavatel ujal Etnologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem TS Rokytka Rokycany. Kompletní antologie je díky nim konečně na světě!

Ukázky z publikace Plzeňsko v lidové písni II. Praha

Pětatřicet hodin zpěvu - česky i německy!

V projektu Plzeňsko v lidové písni zásadně vzrostl počet publikovaných písní, které vesměs pocházejí z rukopisných sbírek 19. a 20. století. Je jich celkem 688. Kdyby je chtěl někdo všechny naráz přezpívat, trvalo by mu to celých 35 hodin!

Plzeňské písně jsou převážně české, ale vzhledem k významnému zastoupení německého etnika do roku 1945, bylo zařazeno také pět desítek lidových písní ve zdejším německém dialektu. Největší podíl na písňovém bohatství mají dosud z velké části neznámé rukopisné sbírky Jaroslava Bradáče, Oldřicha Blechy, Bohuslava Vyhlídky, Zdeňka Bláhy a Vojtěcha Pomahače.

Kapitoly z hudební historie

Druhý díl publikace Plzeňsko v lidové písni přináší kromě desítek barevných obrazových příloh dalších 160 stran odborných studií. Kapitoly Hudební nástroje a nástrojové sestavy lidové hudby, stejně jako Lidový tanec a Taneční a hudební příležitosti připravil Zdeněk Vejvoda, kapitolu Písňové druhy na pomezí lidovosti napsal etnomuzikolog Jiří Traxler, plzeňská hudební folkloristka Marta Ulrychová zpracovala témata Dechovka a Německá lidová píseň na Plzeňsku. Obsáhlá kapitola věnovaná folklorismu, tedy Lidová píseň, tanec a hudba na jevišti, je společným dílem Marty Ulrychové a Zdeňka Vejvody. Tady je prostor samozřejmě věnovaný i aktivitám osobností a souborů z okruhu plzeňského rozhlasového studia.

Ukázky z publikace Plzeňsko v lidové písni II. Praha

Nejrozsáhlejší regionální antologie

Plzeňsko v lidové písni se vydáním druhého svazku stalo největší novodobou regionální antologií hudebního folkloru v Čechách, která jistě snese i širší mezinárodní srovnání. Od počátku se jedná o nekomerční projekt, jehož náročná realizace by nebyla možná bez podpory řady státních institucí a nadací, bez pochopení řady obecních samospráv plzeňského regionu. Jedná se totiž o uchování a předávání našeho skutečně výjimečného kulturního dědictví.

Plzeňáci sobě

Příjemným překvapením při realizaci tohoto projektu byla ohromná podpora celé řady lidí, sounáležitost ctitelů plzeňské lidové kultury a vůbec národní minulosti. Knihu si zkrátka vyvzdorovali a vydali především „Plzeňáci sobě“.

Poslechněte si pod odkazem "Přehrajte si celý příspěvek" záznam pořadu Špalíček lidových písní Zdeňka Vejvody věnovaný projektu Plzeňáci sobě!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.