Plzeňská věž převyšuje kopce a je nejvyšší kostelní věží v republice

24. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Původně farní kostel je od roku 1993 katedrálou

Katedrála sv. Bartoloměje stojí na plzeňském náměstí Republiky už pěkných pár století. Je dominantou Plzně jako takové a dodnes ji s úctou obdivují místní i turisté. Je pro ni typická jedna jediná věž, která je se svými necelými 103 metry nejvyšší kostelní věží v České republice.

Nejvyšší kostelní věž v ČR

Monumentální stavba ale nebyla vždy katedrálou, zve se tak až od roku 1993, kdy zde bylo zřízeno biskupství. Do té doby byla farním kostelem. „Je to katedrála, protože to je sídlo biskupa a biskup, když přijde do katedrály, tak se posadí na katedře. A je to z toho důvodu, že biskupové mají už dva tisíce let úkol vyučovat křesťanství,“ osvětlil původ názvu stavby architekt a projektant rekonstrukce katedrály Jan Soukup.

„Farní kostely se nikdy na náměstí nestavěly, protože byl vždy kolem hřbitov, kde byli uloženi měšťané očekávající své vzkříšení, takže tam musel být klid. A náměstí bylo vždy takové polohříšné místo, kde se rámusilo, lhalo, kradlo, dělala se tam různá vystoupení a opičárny, a tyhle věci dohromady jaksi nešly,“ uvedl Jan Soukup. Jak je tedy možné, že farní kostel na plzeňském náměstí vznikl? Architekt sdělil, že to není zcela jasné. Teoreticky to však lze vydedukovat z údajů, kde se uvádí, že roku 1344 si němečtí rytíři zakoupili dům na náměstí a farní kostel tak chtěli mít přímo před ním.

Katedrála sv. Bartoloměje je trojlodní hala s kulatými sloupy uvnitř, s presbytářem a oltářem. Měří 63 metrů, široká je celkem 24 metrů. Do širého okolí se pak rozhlížíme z ochozu věže ve výšce 56 metrů. „Vznikla skoro najednou ve 14. století, takže je jednotná,“ doplnil Soukup. Na stavbě katedrály se pravděpodobně podílela huť, která stavěla také katedrálu sv. Víta v Praze. „Ten kostel tady má vysoce symbolickou roli. Je vidět, že když se něco děje, tak lidé přijdou nejen na to náměstí, ale přijdou i k tomu kostelu, který je chrání. To je viditelný pocit, že jsou něčím chráněni,“ řekl architekt.

Jak to bylo s druhou věží?

„V kronikách je psáno, že roku 1525 vyhořela jižní věž a už nebyla obnovena. Jezuita Jan Tanner to někdy kolem roku 1640 popsal správně. On napsal, že vyhořela jižní věž, která jakoby nad celým kostelem vztyčena byla. A to byla stanová střecha toho kostela, která vyústila ve věžici, která byla zřejmě vyšší, než dnešní věž. Po požáru už nebyla obnovena, protože konstrukce byla dost pracná. Ta jedna věž je právě velice krásná. Je to taková zapíchnutá hůl, která stanovuje střed věcí,“ uvedl architekt Jan Soukup.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio