Plzeňská zoo chová unikátní druh savců

18. prosinec 2018 14:27

Neobvyklá teplota těla, odolnost proti nemocem a mezi savci výjimečné sociální chování. Rypoš lysý je zkrátka v mnoha směrech unikátní hlodavec.

V zoologických zahradách jsou rypoši lysí chováni vzácně, má je jen kolem 30 zahrad v Evropě, v Česku pouze jediná zoo, ta plzeňská.

Tento východoafrický v podzemí žijící hlodavec žije sociálně, tedy ve společenském uspořádání, jako mají například mravenci či včely. „Je to zhruba 15 tisíc druhů zvířat, hlavně z říše hmyzu, které žije takovým společenským způsobem života. Ze savců podobně žijí asi jen dva, nebo tři druhy rypošů. Je tam královská rodina, samec se samicí, kteří se množí, a potom dělníci, kteří zařizují celý chov, jako třeba u včel,“ uvedl ředitel plzeňské zoo Jiří Trávníček.

Dospělý jedinec dorůstá až do délky 10 centimetrů. Samice ale může být podstatně větší a těžší. Rypoše lysého poznáte podle holého těla a také dvou velkých zubů. Další vlastnosti jsou pro hlodavce poměrně neobvyklé.

Oproti jiným malým hlodavcům, žije rypoš několikanásobně déle

„Jedním z unikátů je dlouhověkost, která se blíží až k 30 letům, na rozdíl od jiných hlodavců stejné velikosti, kteří se dožívají dvou až čtyř let. Další věc je nižší teplota, odolnost vůči bolesti a v podstatě i pravděpodobná odolnost vůči rakovině,“ doplnil mluvčí Martin Vobruba. Mezi sebou se ve společenství dorozumívají zvuky, ale také dotyky. Zrak mají slabý, vnímají jen některé barvy a odstíny.

V původním chovu bylo 13 dospělých jedinců, ke kterým teď přibylo 10 mláďat. Všechny najdete mezi expozicemi žiraf a nosorožců. Chodbičky rypošů  jsou z průhledného plastu a tak je můžete bez problémů pozorovat. V přírodě je to podle Martina Vobruby pochopitelně jiné.

„50 centimetrů pod povrchem země začínají svými zuby budovat ohromné tunely, které podle literatury u společenstva o 90 zvířatech, nakonec dosahují kolem tří až pěti kilometrů. Labyrint chodeb mají rozdělený podle úlohy a funkce. To znamená, že tam mají spižírny, spojovací chodby, ložnice a jsou tam dokonce i slepé tunely, které slouží jako WC,“ vysvětlil Martin Vobruba.

A unikátní je i to, jakým způsobem si rypoš obstarává potravu. Hlízy je totiž schopný okusovat tak, aby mohly dorůstat. Potrava mu tak vydrží poměrně dlouho.

autoři: Jan Markup , jik