Plzeňské ručičky, nožičky a čumáčky. To je příběh jedné velké záhady, která možná nekončí

Na obrubníku z boku plzeňské katedrály se objevily kovové ruce. Vypadá to, jako když někdo zpod katedrály vylézá nebo když chce katedrálu nadzvednout. Kdo a kdy ruce na katedrálu umístil a co mají vyjadřovat?
Na obrubníku z boku plzeňské katedrály se objevily kovové ruce. Vypadá to, jako když někdo zpod katedrály vylézá nebo když chce katedrálu nadzvednout. Kdo a kdy ruce na katedrálu umístil a co mají vyjadřovat?

Na obrubníku z boku plzeňské katedrály se objevily tajemné kovové ručičky. Tak zněla zpráva, kterou jsme vám přinesli na počátku letošního roku. Náš reportér Lukáš Milota se po roce vrátil na místo činu.

Jak pozorní posluchači i čtenáři jistě vědí, ručičkami to neskončilo. Přibyly kovové grimasy na chodníku u plzeňského Tylova divadla a chodidla na schodech Velké synagogy. Plzeňané i další lidé o dílech diskutovali, hlavně na sociálních sítích, vymýšleli významy, spekulovali. Na konci ledna se naší redakci podařilo autora vypátrat.

Byl jím kamenosochař Lukáš Řezníček. Tehdy řekl, že chtěl udělat street art, který se tu nevyskytuje a vysvětlil symboly plastik: „ Ruce jsou naděje. Grimasy symbolizují výrazy herců při představení v divadle a chodidla jsou památkou na transport více než 2000 Židů v roce 1942 do koncentračních táborů.“

S odhalením, přišla i byrokracie úřadů

Autor vystoupil z anonymity a dotčené úřady začaly řešit, jak s jeho díly dál naložit. Nechtěly je ničit, ale na druhou stranu daly autorovi najevo, že není možné si jen tak bez povolení umístit něco do veřejného prostoru. Grimasy musel Lukáš Řezníček z chodníku u divadla odstranit, ruce u katedrály a stopy před synagogou mohly na svých místech zůstat. Autor má s majiteli pozemků smlouvu, a musí se o díla starat. A jak dnes, přibližně rok poté, celý příběh hodnotí?

„Mrzí mi, že na mě přišli, protože jsem měl ještě nějaké nápady, co bych udělal. Když se o mně teď už ví, že jsem to dělal, není to takové. Jinak si myslím, že se to povedlo,“ řekl Lukáš Řezníček.

A co myslíte, chystá Lukáš Řezníček pro Plzeňany nějakou další sochu, nějaké další překvapení?

„Mám myšlenku a myslím, že by to bylo pěkné, ale hned jak by se to objevilo, tak by lidi věděli, že jsem to já, a všichni by už šli rovnou za mnou,“ odpověděl tak trochu nejednoznačně sochař z Chválenic. Příběh o tajemných kovových artefaktech tak jakoby zůstal stále otevřený.

Spustit audio
autoři: Lukáš Milota, Kateřina Jiřincová|zdroj: Český rozhlas

Související