Plzeňský kroj: kabátek z bílého sukna
Dívčí a ženský kroj z Plzeňska působí jako krásný a honosný celek. Pozornost si ale zaslouží i jednotlivé krojové součástky – třeba velmi pěkný kabátek z bílého sukna s modrým vyšíváním. Už jste ho viděli?
Podoba ženského kabátku z Plzeňska se v průběhu času měnila. Podle dochovaných poznámek kantora školy v Chrástu Karla Kutzendörfera ženy na Plzeňsku až do roku 1800 nosily dlouhé černé pláště bez rukávů. Kromě písemných popisů se ale žádný exemplář tohoto černého pláště bohužel nedochoval. Černé kabátky bez límce se po roce 1800 začaly měnit: dlouhé faldy se zkracovaly, černá barva byla vyměněná za bělavou a po roce 1830 v čistě bílou.
Velký límec a kožešinové „kráklí“
V roce 1812 přibyl k výstřihu velký límec – a takový kabátek už ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska najdeme, stejně tak jako v řadě ikonografických pramenů, tedy na různých obrazech nebo fotografiích.
Kabátek býval ušitý z bílého sukna, byl krátký, vzadu v pase složený do červeně podložených varhánků. Hluboký výstřih zdobily velké límce zvané „krákle“, zdobené (stejně jako konce rukávů) šedou králičí kožešinkou. Setkat se můžeme i s výrazem „kráklí“ označujícím tento kožešinový lem. Hlavní ozdobou kabátku byla ale výšivka modrým hedvábím aplikovaná na límec i konce rukávů.
Bílý soukenný kabátek s modrým vyšíváním a králičí kožešinkou ženy na Plzeňsku zdaleka neoblékaly jen v chladnějším počasí. Byla to také slavnostní krojová součástka. Tento kabátek nosívaly vdané ženy, ale nosily ho i dívky (pokud jim ho tedy šetrní rodiče dopřáli). A oblékala ho dokonce i nevěsta ve svůj svatební den. Pod tento kabátek se oblékala speciální košilka s dlouhými a úzkými rukávy, protože běžné košilky se širokými naškrobenými rukávy by samozřejmě byla škoda pod kabátkem mačkat.
Replika podle dochovaného originálu
V Národopisném muzeu Plzeňska se dochovalo hned několik exemplářů těchto bílých kabátků, které vyžadovaly zručnost nejen při šití, ale také při bohatých ručních výšivkách. Repliku tohoto kabátku nedávno úspěšně dokončila Vlasta Černá z Plzně, bývalá dlouholetá tanečnice Souboru písní a tanců Jiskra z Plzně a jedna z mála švadlen, které dnes dokážou součástky plzeňského kroje nejen ušít, ale také precizně ručně vyšít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka