Plzeňští záchranáři se dnes připojili k Mezinárodnímu dni záchrany života

Masáž srdce, oživování, resuscitace, záchrana života, infarkt, srdeční příhoda, ilustrační foto
Masáž srdce, oživování, resuscitace, záchrana života, infarkt, srdeční příhoda, ilustrační foto

Mezinárodním dnem záchrany života plzeňští záchranáři oslavují prací a také ukázkovými lekcemi pro školáky i veřejnost

Dokázali byste někomu poskytnout první pomoc? Tušíte, jak správně provádět dýchání z úst do úst nebo jaké číslo má záchranná služba? Pokud si nejste jistí a zároveň máte pocit, že by se vám právě tohle mohlo někdy hodit, měli jste dnes vyrazit mezi plzeňské záchranáře do jejich výukového centra.

Cílem tohoto dne je zvýšit povědomí lidí o významu laické resuscitace, kterou lze zachránit mnoho životů. V různých zemích světa se míra provádění resuscitace před příjezdem záchranné služby k pacientovi pohybuje v rozmezí od 5 do 80 procent.

Den záchrany života se pravidelně slaví 16. října. Je zajímavé, že světovým dnem je teprve podruhé, v předchozích letech šlo o den evropský. V roce 2018 se ale přidaly všechny státy, které sdružuje Mezinárodní výbor pro resuscitaci. Pokud dnes někdo neměl čas, ale zároveň by se chtěl přiučit nebo si oživit, co už kdysi uměl a znal, může navštívit stránky České resuscitační rady, kde jsou doporučené postupy pro záchranu života včetně edukačního videa.

Zvládne to i dítě

„My jsme den zahájili vzděláváním dětí ze základních škol, v neodkladné resuscitaci jsme proškolili 150 dětí 5. až 8. tříd. Výuka základní neodkladné resuscitace a řetězce přežití pokračovala tím, aby sami aktivovali tísňovou linku, ať už zavoláním na záchrannou služ přes 155, nebo přes mobilní aplikaci Záchranka. Děti jsou šikovné a opět se potvrdilo, že už ve 12 letech jsou schopné dostatečně efektivně provést masáž srdce a zachránit život,“ řekla vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Ivana Krsová.

Podle Krsové se lidé často bojí, že masáží srdce pacienta více poraní, nebo že mu ublíží. Poselstvím akce ale podle ní je, že první pomoc zvládne opravdu každý. „Většina zástav oběhu se stane v domácím prostředí nebo tam, kde je svědek události. To je důležité, tím, že svědci překlenou dobu, než přijede záchranná služba a provádějí masáž a stlačování hrudníku, tak dávají dva až třikrát větší šanci na přežití,“ řekla.

Ochota pomoci se zlepšuje

Ochota poskytnout první pomoc se mění v závislosti na zemi, v některých státech je to 5, jinde až 80 procent. Ve Skandinávii se věnují školení dětí velkou péči už od školy. Ale i u nás se situace lepší. „Já pracuju na záchranné službě 20 let a vnímám přínos osvěty, naši oper probírají kroky s volajícím, takže když přijedeme, tak je většinou ta nepřímá srdeční masáž zahájena,“ pokračovala Ivana Krsová.

Spustit audio
autoři: Jan Markup, Michaela Svobodová|zdroj: Český rozhlas Plzeň