Po chodnících slavného kameníka Cingroše chodíme v Plzni dodnes

Ladislav Silovský, autor knihy Plzeňské firmy a podnikatelé
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ladislav Silovský, autor knihy Plzeňské firmy a podnikatelé

Kameník Jan Cingroš byl velice šikovným plzeňským podnikatelem konce 19. století. Díky knize Ladislava Silovského Slavné plzeňské firmy a podnikatelé teď detailně ožil i Cingrošův příběh. Včetně jedné docela nepříjemné, ale úsměvné historky.

Cingroš jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku použil při zpracování kamene parní sílu. Tím výrazně zefektivnil opracování kamene na výrobu obrubníků, dlažby i podstavců pod sochy. Dosáhl i tehdy nejvyššího uznání u císařského dvora – stal se dvorním mistrem kamenickým.

Dodnes dochovaný vzorník dlažby a obrubníků

S Ladislavem Silovským se vydáváme proti proudu času do doby, kdy dvorský mistr kamenický Jan Cingroš přijal ve své plzeňské firmě samotného císaře Františka Josefa I. Místo, kde roku 1866 založil svoji továrnu, přitom stojí dodnes. Dokonce se tu dochval i vzorník dlažby a obrubníků.

Ve dvoře v Koterovské ulici číslo 5 můžete vidět autentickou originální dlažbu včetně slavné plzeňské. Ta se dostala i do jiných měst tehdejšího mocnářství. Jeho největším dílem byl mohutný a členitý podstavec pod sochu Marie Terezie ve Vídni.

Plzeňská kamenický firma ji vyrobila v letech 1883 až 1885. Na plzeňském firemním nádvoří kdysi stál i sám císař. Ne jeho socha. Ale zcela živý panovník. To když přijel do Plzně osobně poděkovat Cingrošovi a jeho zaměstnancům za skvělou kamenickou práci.

Dobová fotografie návštěvy císaře z knihy Ladislava Silovského

Místo audience v hostinci s přáteli

Jak popisuje autor knihy Ladislav Silovský, velkého a váženého kamenického podnikatele potkal jednoho dne také docela úsměvný trapas.

„Jednou přijel císař František Josef I. do Plzně a kromě přehlídek vojsk a spolků také přijímal plzeňské osobnosti. Mezi nimi na audienci pozval i váženého pana Cingroše. Ten měl na toto setkání připravenou i speciální garderobu. Ale co se nestalo," vypráví napínavou historku Silovský. Zatímco Cingroš slavil blížící se událost se svými přáteli v malém plzeňském hostinci, přiřítil se do lokálu císařův posel s naléhavým dotazem, proč se pan Cingroš nedostavil na setkání s panovníkem?!? „Kameník tehdy málem dostal infarkt," popisuje Silovský s tím, že tehdy vymýšleli společně s poslem, jak se císaři omluvit. Císař měl ale dvorního mistra kamenického Jana Cingroše rád, a tak celou záležitost shovívavě přešel.

Sídlo firmy Cingroš

Konec kamenického impéria

Cingrošovo kamenictví nepoložilo znárodnění po komunistickém převratu v roce 1948, ale vývoj. Na trhu se totiž objevil umělý kámen, o který začal být neuvěřitelný zájem. Plzeňskou dlažbu z továrny Jana Cingroše můžete dodnes vidět na řadě plzeňských chodníků. Poznáte ji podle toho, že je složená z velkých nepravidelných obdélníků. Nejjistější se podívat se na dláždění dvora v Koterovské ulici číslo 5, kde je dodnes zachovaný původní vzorník.