Po místech s krvavou historií provede nová naučná stezka u Bukovníku

1. říjen 2021

Procházka místy bojů třicetileté války, to je název zbrusu nové naučné stezky v okolí Bukovníku v okrese Klatovy nedaleko města Sušice, která byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna v sobotu 25. září.

Na vzniku této naučné stezky, která mapuje místa bojů třicetileté války v lokalitě kolem obce Bukovník a vrchu Bitovín se podíleli zejména bukovničtí občané. „Některé práce provedly renomované firmy, ale nejvíce se na tom podíleli lidé, kterým záleželo na tom, abychom historii tohoto místa předali budoucím generacím,“ uvedl iniciátor celé akce a předseda spolku Lamberská stezka Jan Kavale, který dále pokračoval: „Po kilometrové trase naučné stezky uvidí návštěvníci čtyři cedule, na kterých jsou obrázky a texty, které přibližují atmosféru třicetileté války.“

Na jednom ze zastavení naučné stezky se nacházejí tři švédské mohyly. Jsou to až metr vysoké hromady kamenů, kde by údajně měli být pohřbeni švédští vojáci. „Jelikož Švédové byli protestanté, neměli možnost nechat se pochovat na oficiálním pohřebišti. A proto si zřizovali pohřebiště přímo v místě bitev,“ vysvětlil Jan Kavale.

Na malém návrší na okraji obce Bukovník nazývaném Na Krchůvku symbolizují tři velké litinové kříže bývalý hřbitov, který zde byl koncem 19. století zrušen. Na tomto místě byli pochováni císařští vojáci, katolíci, kteří padli v krvavé bitvě na Bitovíně právě se Švédy.


V lokalitě u Bukovníku byly dlouhá léta nacházeny převážně sečné zbraně a peníze všech možných měn a v okolních polích bylo kdysi orbou nalezeno mnoho mělkých hrobů. Dle slov předsedy spolku tady ale dnes hledači pokladů už nic nenajdou, lokalitu prý totiž důkladně prohledali jejich předchůdci.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.