Pod vrcholem Velkého Ostrého žijí vzácní ptáci

27. listopad 2023

Oblast Královského Hvozdu na Železnorudsku patří ke klenotům Šumavy. Nachází se tu jedinečná místa, jako jsou ledovcová jezera, nejvyšší vodopád Šumavy, ale také plejáda těch nejvzácnějších živočichů.

Nejznámější rezervace Královského hvozdu, Černé a Čertovo jezero, patří mezi nejstarší v České republice. Byla vyhlášena už na začátku 30. let minulého století. Když se vyhlašoval Národní park Šumava v roce 1991, jeden z návrhů velikosti parku zahrnoval také celý Královský Hvozd. Jenže jihočeská strana prý nemohla dopustit, že by národní park byl rozlohou větší v západních Čechách, a tak velká varianta neprošla. Královský Hvozd je tak jednou ze 79 rezervací Chráněné krajinné oblasti Šumava. Přitom i zde můžete narazit na vzácné ptáky, třeba pod vrcholem Velkého Ostrého.

„Jeřábka a tetřeva celkem běžně. Dokonce, i když je to docela frekventovaná cesta nahoru, když se sem přijde časně z rána, tak se dá potkat tetřev. On ale obývá spíš stranu k Jezerní hoře. Těm rušným místům se vyhýbá," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Samozřejmě zde žijí také ohrožení savci, jako rys ostrovid, vlk obecný, kuna lesní a například v blízkosti Hojsovy Stráže byl zaznamenán také los evropský.

Zpátky k opeřencům, ti totiž ve zdejších lesích mají ideální podmínky pro svůj život. „Jeřábek je tady naprosto běžný pták, což platí pro celou Šumavu. Datlíka je třeba zmínit, protože to je typická oblast výskytu datlíka tříprstého a kosa horského," vysvětluje Pavel Hubený.

Je jisté, že zde žije také několik druhů sov a také nejrychlejší tvor na planetě Zemi – sokol stěhovavý a to v karech Černého a Čertova Jezera.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.