Pokud lesníci počítali správně, byl slavný Želnavský smrk starý 1 178 let
Nejstarší šumavské smrky, u kterých odborníci přesně spočetli letokruhy, se dožily více než 550 let a v jednom případě dokonce 623 let. O jednom smrku, který byl pokácen v polovině 19. století, se tvrdí, že měl více než 1000 let.
Želnavský smrk byl pokácen v roce 1864 na jihu Šumavy v oblasti, kde byl zastřelen jeden z posledních šumavských medvědů. Byl pokácen na příkaz knížete Jana Adolfa Schwarzenberga, který chtěl v Paříži, Londýně a Berlíně ukázat, jak velké a staré stromy na Šumavě rostou.
Lesníci se tedy vydali hledat ty největší stromy. Pokáceli jich několik, ale byly vyhnilé. Jeden z těchto vyhnilých smrků měl na pařezu údajně průměr přes dva metry. Nakonec našli zdravého velikána, který na pařezu měřil asi 120 nebo 130 centimetrů. Kmen měl délku skoro 69 metrů a bez vršku poskytl 40 kubíků dřeva. Výřez z jeho kmene byl dopraven nejprve volským potahem k želnavské myslivně a odtud dále už v bedně přes Český Krumlov až do Vídně.
Ve Vídni ho rozřezali na čtyři stejné díly a na vyhlazených řezných plochách pod lupou spočítali, že tento smrk má být starý 1178 let, jak uvádí spisovatel Josef Blau. Po více než sto letech od pokácení tohoto smrku ale jiný lesník, inženýr Václav Macar, došel k závěru, že tak vysoký věk u smrku není v našich podmínkách možný a že lesníci tehdy spočetli věk přes průměr, a ne na poloměru. Želnavský smrk byl tak rázem omlazen o více než 580 let.
Ale naši předci nebyli hloupí a jen stěží si můžeme myslet, že by takovou chybu udělali. Vysoké stáří smrků na Šumavě totiž není nijak výjimečné. Zatím nejstarší doložený smrk byl nalezen v karu Plešného jezera v roce 2015. Tomáš Koutecký, odborník z Mendelovy univerzity v Brně, který ho objevil, napočítal přesně 623 letokruhů na vzorku, který odebral ve výšce půl metru. Je tedy jisté, že smrk je ještě starší, minimálně o deset let. Dnešní půl metru vysoké smrky rostoucí v podrostu našich lesů jsou v průměru staré 20 let. Najdou se ale i padesátníci. Zajímavým údajem je průměr kmene tohoto stařešiny - pouhých 58 centimetrů. Největší tloušťka letokruhu byla 1,6 mm, nejmenší pak 0,03 mm.
Srovnejme tedy tento jasně doložený nejstarší smrk s průměrem kmene necelých šedesát centimetrů s tím Želnavským, jehož průměr kmene byl více než dvojnásobný. Želnavský smrk tedy opravdu mohl být starý skoro 1200 let.
Je tedy na Šumavě smrk, jehož stáří přesahuje 1000 let? Určitě ano. Asi to nebude žádný velký obr, protože aby se strom dožil vysokého věku, musí se mít většinu života špatně a růst pomalu. Bude to možná někde na jihu Šumavy, v oblasti Plešného jezera nebo Trojmezné.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
