Pomníky na návsi, nejstarší gotická památka Středních Brd a hřbitov ve tvaru rakve, to jsou Skořice

28. říjen 2020

 V obci Skořice nalezneme jednu z nejstarších a nejvýznamnějších gotických památek ve Středních Brdech – kostel sv. Václava pocházející ze 13. století. Hřbitov, který ke kostelu přináleží, připomíná z leteckého pohledu tvar rakve. Interiér kostela je pak vybaven bohatě zdobenými oltáři z Plas. Ačkoliv v minulosti kostel vyhořel, gotická část zůstala zachována až do dnešních dnů.

Ve válečných dobách měla být obec vystěhována a měla sloužit jako vojenské cvičiště. Tak se nakonec nestalo díky ohromné kalamitě v okolních lesích roku 1941. Ve Skořicích byli tehdy ubytováni pracovníci z nejrůznějších částí Čech, kteří pracovali na odklízení kalamity.

Pomníky na návsi

Přesuneme-li se kousek dál od kostela sv. Václava, dojdeme na jakousi náves obce, kde se za oplocením nachází několik pomníků. Ty sem byly v minulosti přeneseny ze zaniklých obcí a vzpomínají oběti 1. světové války. Mezi zaniklé obce patří například Padrť, Záběhlá a Kolvín. Jelikož v místech zaniklých obcí tehdy vznikla vojenská cvičiště, byly pomníky přemístěny sem, do Skořic.

Okolí nabízí krásnou přírodu i památky

Mezi nejzajímavější památky nacházející se v okolí obce Skořice lze jistě zařadit hrad s nezvyklým názvem – hrad Dršťku. Respektive místo, kde dříve hrad stával. „Je třeba říci, že všechny ty hrady zanikly již v 15.-16. století a že po jejich dřevěných částech nezůstalo nic. Kamenné podezdívky se rozsypaly a něco za své vzali i občané nedalekých vesnic. Obecně můžeme říct, že o hradech Středních Brd mluvíme jako o takzvaných drňácích, tedy o hradech, které si můžeme představit jen v duchu a jsou dnes tvořeny především malými kousky zídek a jsou hlavně porostlé drny, travou a stromy,“ uvedl zakladatel Muzea Středních Brd ve Strašicích Tomáš Makaj. Hrad Dršťka měl původně název Ronšperk nebo Losumberk. Podle jedné z teorií vznikl název Dršťka dle hanlivého označení obličeje, tedy „držky“. Obdobný příběh má i název hradu Lopata na jižním Plzeňsku, který měl být odvozen z lopatovitého tvaru obličeje tehdejšího majitele.

Vzdálenost z Plzně: cca 30 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio