Poslední německá rodačka z Krajkové pamatuje svět, který zmizel. Válka změnila její rodinu i celé město

Paní Gerda drží v rukou krajkového motýla. Jemnou ruční práci, která byla kdysi symbolem Krajkové a živila celé generace místních žen. Krajkářství se v její rodině dědilo po generace a právě díky tomu si dodnes pamatuje techniku výroby i podobu staré obce.

„Moje prababička se narodila v Krajkové, babička taky, moje maminka taky. A já taky. Já jsem Němka, mám německou národnost a českou státní příslušnost," říká Gerda Vojířová, která se narodila v roce 1941.

Válka změnila rodinu i celou obec

Svého otce nikdy nepoznala. Během války padl a rodina už se nikdy nedozvěděla, co přesně se stalo. Po válce čekal německé obyvatele odsun, rodina paní Gerdy ale v Krajkové zůstala. Pomohl tomu její dědeček, který pracoval jako obuvník a jeho řemeslo bylo v obci potřebné.

Dětství v poválečném pohraničí ale nebylo jednoduché. Ve škole nerozuměla česky a postupně se musela nový jazyk naučit. Řeč, kterou slýchala od rodičů a prarodičů, si ale uchovala dodnes. Stejně jako vzpomínky na dobu, kdy byla Krajková převážně německým městečkem s pekaři, hospodami a krajkářskými dílnami.

„Když jdu po Krajkové, vidím mezery, kde všude stály baráky. Bylo tu 12 pekařů a všechno válkou skončilo," vzpomíná. Dodnes si pamatuje, kde který dům stál a kdo v něm žil. Právě proto jí místní říkají chodící kronika. Na rozdíl od kronik ale umí své vzpomínky vyprávět s humorem a právě proto stojí za to jim naslouchat.