Pověsti a staré příběhy sbírám už přes 30 let. Teď přišli na řadu obři, trpaslíci a vodníci

11. srpen 2017

Díky filmovým pohádkám každý Čech docela jistě zná pověst O princezně se zlatou hvězdou na čele. Málokdo ovšem ví, že se váže k malé, ale krásné zřícenině tvrze, stojící uprostřed modřínového háje nad vískou Kašovice, na půl cesty mezi Velharticemi a Sušicí.

„Pověsti jsem vtiskl podobu vyprávění starého kuchaře, kterému naslouchají služtičky a kuchtíci. Tady jsem také potlačil silný původní incestní motiv pověsti, protože princeznička v tom originále prchala před otčímem, který se jí chtěl zmocnit, protože měla hvězdu na čele jako její zesnulá maminka. Pitvat to mi přišlo ne právě vhodné pro děti, takže je tam zmínka, že otčím byl zlý a tvrdého srdce a že si ji chtěl vzít, jen v jedné větě," říká David Růžička, autor nové knihy Obři, trpaslíci, vodníci a skryté příběhy.

Davide, sbíráte pověsti a staré příběhy už přes 30 let. Co bylo hlavní inspirací?

Měli jsme partu spolužáků z univerzity, jezdili jsme spolu na brigády po hradech a zámcích v západních Čechách. Třeba v Chudenicích jsme uspořádali noční výlet do lesoparku kolem Americké zahrady. Jednou jsme si tam pouštěli árie z Dvořákovy Rusalky přímo u tzv. Kvapilova jezírka, kde prý koupající se vesnické krásky později inspirovaly Jaroslava Kvapila při psaní libreta. Na hladině se odrážel úplněk a to umocnilo náš nevšední zážitek.

Pár kroků od jezírka, stačí přeběhnout bažinatý palouk, stojí altán zvaný Kuchyňka, před ním asi pět, myslím, že dubů, o nichž se říká, že ten stojící uprostřed je královnou víl, ostatní jsou její poddané. O půlnoci se pak mají proměnit ve skutečné víly a tančit. Jednou jsme tam dychtivě dorazili na minutu přesně, když odbíjela půlnoc, schválně, co se stane. Najednou zavál vítr a rozhýbal větve stromů a pár lidí z naší skupiny spontánně vykřiklo: Hele, podívejte se, už tančí.

David působil také jako průvodce Čechů i cizinců po krásách naší vlasti a snažil se výklad oživit právě pověstmi, což se vždy setkalo s velkým úspěchem. A tak přišla v roce 1997 nabídka sepsat pověsti z Klatovska a Sušicka.

Obři, trpaslíci, vodníci a skryté příběhy jsou Vaší osmou knihou. Západní Čechy v ní jsou zastoupeny asi jednou třetinou příběhů. Který z nich je Vám nejbližší?

Zvláštní postavení má asi povídka o skřetu Duchmausovi, spjatá s městem Stříbrem. Odvěký strážce pokladů Země, nacházejících se pod městem, má jméno zkomolené z německých názvů, protože sužoval stejně jak německé, tak české horníky, kteří zde žili pospolu a museli si pomáhat. Rok jsem do Stříbra jezdil učit a na Duchmause tak myslel prakticky každý den.

V knize se snažíte přiblížit i méně známé pověsti, co se vyprávěly v pohraničí. Jak jste je získával

Díky nadšencům, kteří dnes v Německu kontaktují někdejší obyvatele často již zaniklých obcí, nebo jejich potomky, můžeme znovu objevovat zvláštní drsné kouzlo pověstí, které po válce odešly ze Sudet spolu s Němci. Příkladem může být tajemná Marcebila, strážný duch Krušných hor, která, ač drsná vůči těm, kdo jí ublíží nebo se k ní chovají neuctivě či hrubě, přece jen tu a tam dobré odmění. A straní převážně mladým nevinným dívkám.

Pověsti, které Vás zaujmou, nějak autorsky zpracováváte nebo je použijete tak, jak jste si je zapsal nebo nalezl ve starých kronikách či knížkách?

I když se snažím udržet atmosféru typickou pro danou pověst, do svých knih jsem pověsti vždy nějak literárně zpracoval. Navíc jsem chtěl přiblížit čtenářům i některé souvislosti, které propojují jisté pověsti i s uměleckým světem. To se týká hned několika vyprávění, která inspirovala Karla Čapka, jenž coby mladík působil na zámku Chyše jako vychovatel mladého pána Prokopa Lažanského. Všeobecně se ví, že výbuch v 50 kilometrů vzdálené bolevecké muničce u Plzně inspiroval vznik románu Krakatit.

Méně známé jsou ovšem další Čapkovy chyšské inspirace - povídka Modrá chryzantéma - nebo pověst o zjevení jisté hraběnky z rodu Lobkowiczů, která měla na zámku pobývat za časů Rudolfa II., přivedla Čapka k hlavnímu tématu jeho divadelní hry Věc Makropulos. Ale život na zámku zas inspiroval i povídku Na zámku, takže je to dost o Čapkovi, co tam zažil. Zasazeno do kontextu příběhu hraběnky, která marně hledala elixír věčného mládi, zato se prý dodnes zjevuje jako duch ve věži, kde Čapek také bydlel.

Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Růžičkou.

autor: Květa Bodollová
Spustit audio