Poznal se s Nicolasem Cagem i Vinem Dieselem, českých herců si ale váží nejvíc

A jak muzeum vůbec vzniklo? „Když to trochu zlehčím, tak za to může moje manželka, která to nám – mně se synem a dcerou – včas nezakázala. Teď už není cesty zpět. Máme přes 200 pojízdných exponátů, kdy nejstarší je z roku 1929 a nejnovější je tank T-72, jenž je stále v užívání naší armády,“ sdělil s úsměvem na úvod ředitel muzea František Koch.

Muzeum bylo otevřeno v 11:11 hodin 11. 11. roku 1997 v tehdy nevyužívaném areálu bývalého chemického cvičiště. „Vzniklo to především díky podpoře mojí rodiny a kamarádů, kteří tady s námi spolupracují dodnes. Bez těchto lidí by se nekonala ani každoroční akce Bahna. Bez těch lidí bych nebyl vůbec nic,“ řekl pan Koch, který pochází z Třebíče a už jako kluk jezdíval na Vranovskou přehradu:

„Tam byly a jsou dodnes lehké objekty vzor 37, jinak se jim říká řopíky. Tím jsem se dostal k betonové problematice. Když syn s dcerou trochu dospěli a bylo jim 10-12 let, začali jsme spolu jezdit do Orlických hor, kde je spousta tvrzí a bunkrů. Tímto jsme se dostali do těsně předválečné problematiky. Já jsem se posléze dozvěděl, že v Brdech je předválečný zkušební objekt CE Jordán, tudíž jsem se domluvil s armádou a objekt jsme dostali do bezúplatného užívaní. Zrenovovali jsme jej, měli jsme tam i výstavní expozici, než nám to vandalové všechno vykradli a rozbili,“ uvedl ředitel muzea, který pokračoval:

Obecná škola se točila i v Brdech

„V té době se tady objevili takoví dva hubení vysocí chlapíci. Jeden z nich byl režisér a kameraman Franta Brabec, a druhý Honza Svěrák, který hledal vhodný objekt pro natočení filmu Obecná škola. Právě tam se odehrávala scéna, kdy tam pan učitel Igor Hnízdo, jinak tedy herec Jan Tříska, vede své žáky pod dohledem Zdeňka Svěráka. Tehdy jsem se dozvěděl, že na Barrandově chátrá sbírka vojenské techniky, a tak jsme se s Barrandovem domluvili, že tyto věci bezúplatně zrenovujeme a budou sloužit filmovým účelům.“ Veškerá technika byla tedy následně převezena právě sem do areálu dnešního muzea.

Díky tomu se pan Koch dostal do povědomí filmových producentů a režisérů a začal se podílet na natáčení nejrůznějších filmů, kde byla zapotřebí vojenská technika. „Podílel jsem se přibližně na 2 stovkách filmových projektů. Vzpomeňme třeba na slavný Tobruk, kde ty 2 náklaďáky, s nimiž tam jezdili naši vojáci na Sahaře, jsou tady u nás v muzeu samozřejmě plně pojízdné. České snímky, kterých si velice vážím, byly například Lidice, Obecná škola, Po strništi bos a tak dále,“ jmenoval František Koch.

Svěrák, Vetchý, nebo Dejdar

Ředitel Muzea na demarkační linii se tak setkal s mnoha herci a osobnostmi: „Mezi nimi byl například Nicolas Cage ve filmu Obchodník se smrtí. Je velice uzavřený a řekl bych skoro až smutný člověk. Je spíše plašší povahy. Setkal jsem se i se spoustou dalších lidí, jako je třeba Vin Diesel, Michael York, nebo Nastassja Kinski. Já si ale daleko víc vážím našich herců, protože tam je to úplně jinak. Třeba takový Zdeněk Svěrák, Ondra Vetchý nebo Martin Dejdar, to jsou lidé, s nimiž je perfektní spolupráce. Nejsou nafoukaní, ale skromní,“ sdělil ředitel muzea.

Co se týče předání pomyslného žezla, pan Koch má pokračovatele v podobě dcery, syna, tří vnoučat, kterým dle jeho slov přirostlo muzeum k srdci, a také mnoha skalních přátel a lidí, kteří tráví v muzeu každou volnou chvíli, a snaží se pomoci, jak jen to jde.

Na kterých dalších filmech se pan Koch se svými „neživými herci“ z muzea podílel? Poslechněte si reportáž!