Přál bych nám, abychom byli lidmi naděje, říká plzeňský biskup Tomáš Holub

Tomáš Holub vidí rok 2022 jako naprosto mimořádný a přelomový z hlediska hrůzné skutečnosti, že válka v Evropě není žádná fikce, nýbrž hmatatelná realita. Co se ale týče dění v diecézi, byl to rok požehnaný. Dařilo se opět nabízet to, co neodmyslitelně patří ke křesťanství – radost z toho, že je člověk milován Bohem.

„Pro mě osobně pak tento rok přinesl mnoho dobrého, hlavně jsem zůstal v Plzni, za což jsem rád. A také jsem se rozhodl pro jednu změnu svého vzhledu, nechal jsem si narůst vousy. Přece jen jsem letos oslavil 55. narozeniny a chtěl jsem udělat něco pro to, aby se pořád neříkalo, že jsem ten mladý biskup,“ směje se Tomáš Holub.

Na Vánoce se biskup dle svých slov těšil jinak než obvykle. Letošní svátky jsou dobou, kdy se mnoho jistot, ať už ekonomických, nebo bezpečnostních, stalo nejistotami. „Těším se ale z toho, že to dítě uložené v jeslích je oporou, která přinese pokoj do našich srdcí ve chvílích, kdy lidská garance pokoje najednou trochu pokulhává.“

A na co bychom se měli nyní soustředit? „Podstatné je, že Bůh věří člověku a vkládá mu do rukou své dítě jako zcela bezbranné a odkázané na nás. A tato důvěra v člověka je, myslím si, něco zásadního, co v současné době přináší radost.“

Do roku 2023 Tomáš Holub přeje všem, aby byli lidmi naděje, která očekává dobro i v situacích, jež jsou náročné. Plamínek naděje je to, díky čemu jsme si blízko.