Praotec Abraham byl ochotný vzdát se na Boží výzvu všeho, co měl

20. prosinec 2020

Pastýř, který bojoval s králi, přimlouval se u Boha za Sodomu, a ve sto letech se mu narodil Bohem zaslíbený syn. Ano, řeč je o jedné z nejvýznamnějších postav hebrejské Bible Abrahamovi. S vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dnes otevřeme 12. a 22. kapitolu knihy Genesis, ve kterých Abraham prochází dvěma zkouškami. Nejprve má opustit svůj domov a jít do neznáma. Poté je připraven Bohu obětovat to nejcennější, co má – svého milovaného syna Izáka.

Když Abraham poprvé slyšel, co mu říká Bůh, tak to bylo: „Lech-lecha – odejdi si sobě, sám pro sebe ze své země, ze své vlasti nebo rodné země a z otcovského domu a jdi do země, kterou ti ukážu.“

To Abraham udělal a nakonec se dostal do země Kenaan. Ale ve vyprávění o jeho životě se Tóra k tomuto „lech-lecha“ ještě jednou vrací a to v době, kdy Bůh říká Abrahamovi: „Lech- lecha – jdi si, jdi sobě podle svého uvážení do země Morija a obětuj mi tam svého prvního jediného syna. To znamená: obětuj mi to nejlepší, co z tebe vzešlo, to nejlepší, v co věříš – by se dokonce dalo říct. A Abraham jde a udělá to.

Nemáme čas, abychom se zabývali celou tou akedat Jicchak (obětování Izáka), ale z těchto dvou okamžiků, kdy Bůh Abrahamovi říká „Lech-lecha“ – čili na začátku „opusť něco, opusť tradici, kterou máš,“ a potom podruhé je to „opusť všechno, co si myslíš, v co věříš, svoje naděje, které do toho vkládáš!“

A nakonec, když mu Bůh zabrání v tom, aby Jicchaka skutečně zaříznul, mu říká: „Tímto jsem si ověřil, že si nenecháváš toho svého syna pro sebe, že si na něj neděláš vlastní nároky, ale že ho necháváš mně.“ A to je, myslím, ta hlavní idea Abrahamova života, že prochází životními zkouškami, ve kterých si ověřuje sám na sobě, že je schopný se všeho vzdát.

autoři: Karol Sidon , Jana Šustová
Spustit audio