Pražané narození v Českém lese nebo na Šumavě na svůj rodný kraj nezapomínají
Víte, že v Praze existují spolky, které šíří věhlas regionu Domažlicka, Klatovska a Sušicka. Už desítky let fungují spolek rodáků a přátel chodska a Pošumaví Psohlavci v Praze, dále Spolek Pražských Klatovanů a Pražský Sušičan, které sdružují desítky lidí, jenž jsou spjati s těmito oblastmi pod Šumavou a Českým Lesem.
Členy všech tří spolků spojuje hlavně láska k Domažlicku, Klatovsku, Sušicku a pochopitelně k Šumavě. Tento vztah trvá už desítky let, od doby, kdy se rodáci z těchto oblastí přestěhovali do Prahy.
Ve 20. letech minulého století tak Sušičané, žijící v Praze založili spolek, který mimo jiné finančně podporoval třeba Školy na Šumavě a v Pošumaví. Jenže, jak to bývá, léta rozkvětu střídají léta neúspěchu a zmaru, což se, jak potvrzuje místopředseda spolku Pražský Sušičan Jiří Novák, nevyhnulo ani jejich spolku. „Spolek přežíval díky silným a výrazným osobnostem. Na konci druhé světové války to bylo samozřejmě horší, v 50. letech doznívala generace zakladatelů, kde byl ještě Josef Mašek, který spolek nějak držel, ale jeho úmrtí v padesátých letech v podstatě znamenalo rozpuštění spolku. Na čas zanikl – to usuzujeme z toho, že pozůstalost byla předána do Sušického muzea, nyní se nachází v okresním archivu v Klatovech, což je jedna ze stanov. Pokud spolek zanikne, tak jeho majetek bude předán Sušickému muzeu."
Ale v šedesátých letech to byli Josef Popp a Rudolf Císař, kteří asi cítili to samé, co cítili sami zakladatelé, a to, že sice byli tady v Praze, ale chtěli mít nějakou vazbu na Sušici. Takže spolek obnovili a dá se říci, že tímto ten spolek funguje pořád a to díky silným osobnostem Rudolfa Císaře a Zdeňka Papeše.
Pražský Sušičan se schází pravidelně jednou měsíčně v pražské Lucerně. Pár desítek lidí – jak členů spolku, tak i běžných návštěvníků, si vyslechne zajímavou přednášku, třeba o dění na území Národního parku Šumava a nebo, když to je jen trochu možné, sejdou se třeba v Sušici. A existuje vůbec vzájemná rivalita mezi Psohlavci, Pražským Klatovanem a Pražským Sušičanem?
Čtěte také
„Určitě ne, každý spolek funguje trochu jinak. Psohlavci pořádají každoročně výlet a mají Pošumavský věneček na Vinohradech, což jsou jejich hlavní akce. Klatované se schází příležitostně několikrát do roka. Takže rivalita není. Na náš večer chodí předseda Psohlavců pan Kupilík, chodí sem paní Vilášková z Klatovana, pan Vilášek si sem také zajde. Na Pošumavských věnečcích se snaží někdo z nás přijít a reprezentovat náš spolek. A jsou dokonce dva lidé, kteří jsou členové jak Pražského Sušičana, tak i Klatovana," dodává Jiří Novák.
Spolek Pražský Sušičan už pomalu chystá oslavy stého výročí založení. Budou slavit dvoje. Neoficiální v roce 1922 a oficiální, které je uvedené i v archívu hlavního města Prahy v roce 1927.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.