Před 20 lety se na Kladensku přestalo těžit uhlí. Poslední vozík takzvaného černého zlata vyvezli horníci na povrch 29. června 2002 v dole Schoeller

29. červen 2022 17:00

Kladno a okolí bývalo několik staletí úzce spjato s těžbou uhlí. Postupně zde vzniklo 33 dolů. Mezi nimi byl důl Schoeller, známý jako Šelerka, v Libušíně. Tento důl, který se začal hloubit koncem 19. století, se zapsal do historie jako poslední místo, kde se v regionu dobývalo černé uhlí. Těžba v něm - a tím i v celé oblasti - byla ukončena před 20 lety, 29. června 2002.

Těžbu připomíná už jen pamětní tabule u dolu a v hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích poslední vozík černého uhlí. Na obou místech natáčel redaktor Radek Duchoň.

Čtěte také

"Tady je poslední vůz kladenského uhlí. Je na něm datum 1775 až 2002, Schoeller. Tento vůz vyjel jako úplně poslední. Je na něm 10 metráků kvalitního černého uhlí. Pak se zacinkalo, hodil se do šachty věnec a byl konec," vzpomíná bývalý havíř pan Miloš, který je teď průvodcem v Mayrau.

Mezi hlavní doly v kladenském revíru patřil právě Schoeller. Dále to byly Mayrau, Zápotocký a Nosek. "Fáralo se v nich až do hloubky 500 metrů, horníci jeli dolů v kleci rychlostí 6 metrů za vteřinu. Vojenskej padák padal stejně rychle," vzpomíná další pamětník pan Václav.

Hornický skanzen Mayrau

Místo, odkud se poslední vozík kladenského uhlí vytáhl na povrch, je od skanzenu vzdálené asi čtyři kilometry. Za zamčenou brankou je betonová deska. Na místě je deska, kde je uveden důl Schoeller, konkrétně jáma Nejedlý III.

"Ta byla hluboká 638 m, měla kruhový profil a průměr sedm a půl metru. Jednotlivé vstupy do jámy musely být uzavřeny zátkami a následně byla jáma vyplněná takzvaným popílkovým stabilizátem. Ústí jámy bylo opatřeno železobetonovou deskou, takzvaným uzavíracím ohlubňovým povalem," popisuje Vladimír Polívka z Palivového kombinátu Ústí, který se věnuje sanačním a rekultivačním projektům.

První těžba uhlí se v regionu připomíná v roce 1463. V roce 1945 vznikly kamenouhelné doly Kladno, po roce 1989 Českomoravské doly. Vyražených bylo 340 štol a jam, vzniklo 33 dolů.

Historie těžby uhlí na Kladensku je stará přes tisíc let. Prvními, kdo začal využívat zdejší uhlí, byli údajně Keltové, kteří z něj však vyráběli šperky. První písemná zpráva o těžbě v oblasti je z roku 1463, kdy bylo dobýváno u Malých Přílep. V 16. století se uhlí dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku. Zmínky o prvním skutečném dolu na Kladensku pocházejí z roku 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic. V roce 1772 byla objevena velká uhelná sloj u Vrapic. Další doly vznikaly v okolí Lán, Mutějovic a Rakovníka, na Slánsku i buštěhradském panství.Velký rozmach těžby nastal v polovině 19. století, když v červenci 1848 několik průmyslníků založilo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Podnikatele přilákal významný nález uhlí u Dříně. Těžařstvo se stalo hybatelem dalšího vývoje Kladna, které se postupně přeměnilo v město uhlí a železa.

autoři: Radek Duchoň , JMys | zdroj: ČTK
Spustit audio

Související