Před sametovou revolucí Šumava na vynikající gastronomii turisty rozhodně nelákala
Národ paštikářů. Tak někteří kritici označovali Čechy, kteří vyráželi na dovolenou v době předrevoluční a třeba ještě v 90. letech, a to jak po Československu, tak třeba i v zahraničí. Gastronomie v té době totiž nebyla úplně na vysoké úrovni.
Počasí na výletě sice nemusí být perfektní, ale když nás v nějaké restauraci pohostí skvělým jídlem, hned nám na ten výlet či dovolenou zůstanou hezčí vzpomínky. Prostě jídlo bylo, je a vždy bude nedílnou součástí každé dovolené nebo třeba i jen jednodenního výletu, protože nejen láska, ale také krása prochází žaludkem. Dnes už je na Šumavě dostatek restaurací, bufetů nebo hospůdek různé kvality a různé cenové úrovně, že si snad vybere každý. Před rokem 1989 ale taková situace na Šumavě nebyla.
„Je třeba si uvědomit, že do roku 1989 nikdo v pohostinství nepodnikal, protože nemohl. Všechno bylo státní a v té době vznikaly jakési restaurace, které měly nějakou úroveň – byla to prostě takové pionýrská doba, kdy se zkoušelo, ale že by Šumava vítala hosty na vynikající gastronomii, o tom bych pochyboval," potvrzuje bývalý vedoucí hotelů Srní a Šumava v Srní Václav Sklenář.
Zlom přišel v roce 1989, respektive v roce 1990, kdy do tehdejšího Československa doslova vtrhlo kapitalistické prostředí. Lidé mohli začít svobodně podnikat a to i v cestovním ruchu. A tak na začátku 90. let vznikaly na Šumavě nejrůznější druhy ubytování a také různé druhy gastronomických služeb – hospůdky, stánky s občerstvením, luxusnější restaurace. Jak ale potvrzuje Václav Sklenář, v této oblasti měli všichni poskytovatelé služeb v cestovním ruchu velké rezervy, protože starost o rekreanty velkých podniků v době předrevoluční, kteří nevyžadovali nijak vysoký standard, bylo úplně něco jiného, než nekompromisní tržní prostředí.
„Personál v rekreačním středisku se samozřejmě neuměl chovat k hostům. Takže jsem je musel naučit cizí jazyky a jak se dělá kuchyně. V rekreačním středisku se vařily v podstatě tři jídla - hotovky a v hotelu se musely vařit i minutky. A to byl zase problém, protože to ti kuchaři neuměli. Servírky neuměli roznést jídlo, takže ten začátek byl hodně těžký," dodává Václav Sklenář.
V Srní to nakonec zvládli a to i díky tomu, že se Václav Sklenář s pomocí svých obchodních a jazykových schopností dokázal rychle zorientovat a ve spolupráci se zahraničními cestovními kancelářemi jedno z největších ubytovacích zařízení nezkrachovalo, ale naopak ho dokázal rozvíjet. Dnes už se podnikatelé v gastroslužbách potýkají s jinými problémy, ale úroveň gastronomie je jednoznačně na vyšší úrovni, než před 30 lety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
