Před sametovou revolucí Šumava na vynikající gastronomii turisty rozhodně nelákala

26. březen 2023

Národ paštikářů. Tak někteří kritici označovali Čechy, kteří vyráželi na dovolenou v době předrevoluční a třeba ještě v 90. letech, a to jak po Československu, tak třeba i v zahraničí. Gastronomie v té době totiž nebyla úplně na vysoké úrovni.

Hotel Hrnčíř na Špičáku - 70. - 80. léta

Počasí na výletě sice nemusí být perfektní, ale když nás v nějaké restauraci pohostí skvělým jídlem, hned nám na ten výlet či dovolenou zůstanou hezčí vzpomínky. Prostě jídlo bylo, je a vždy bude nedílnou součástí každé dovolené nebo třeba i jen jednodenního výletu, protože nejen láska, ale také krása prochází žaludkem. Dnes už je na Šumavě dostatek restaurací, bufetů nebo hospůdek různé kvality a různé cenové úrovně, že si snad vybere každý. Před rokem 1989 ale taková situace na Šumavě nebyla.

„Je třeba si uvědomit, že do roku 1989 nikdo v pohostinství nepodnikal, protože nemohl. Všechno bylo státní a v té době vznikaly jakési restaurace, které měly nějakou úroveň – byla to prostě takové pionýrská doba, kdy se zkoušelo, ale že by Šumava vítala hosty na vynikající gastronomii, o tom bych pochyboval," potvrzuje bývalý vedoucí hotelů Srní a Šumava v Srní Václav Sklenář.

Zlom přišel v roce 1989, respektive v roce 1990, kdy do tehdejšího Československa doslova vtrhlo kapitalistické prostředí. Lidé mohli začít svobodně podnikat a to i v cestovním ruchu. A tak na začátku 90. let vznikaly na Šumavě nejrůznější druhy ubytování a také různé druhy gastronomických služeb – hospůdky, stánky s občerstvením, luxusnější restaurace. Jak ale potvrzuje Václav Sklenář, v této oblasti měli všichni poskytovatelé služeb v cestovním ruchu velké rezervy, protože starost o rekreanty velkých podniků v době předrevoluční, kteří nevyžadovali nijak vysoký standard, bylo úplně něco jiného, než nekompromisní tržní prostředí.

„Personál v rekreačním středisku se samozřejmě neuměl chovat k hostům. Takže jsem je musel naučit cizí jazyky a jak se dělá kuchyně. V rekreačním středisku se vařily v podstatě tři jídla - hotovky a v hotelu se musely vařit i minutky. A to byl zase problém, protože to ti kuchaři neuměli. Servírky neuměli roznést jídlo, takže ten začátek byl hodně těžký," dodává Václav Sklenář.

V Srní to nakonec zvládli a to i díky tomu, že se Václav Sklenář s pomocí svých obchodních a jazykových schopností dokázal rychle zorientovat a ve spolupráci se zahraničními cestovními kancelářemi jedno z největších ubytovacích zařízení nezkrachovalo, ale naopak ho dokázal rozvíjet. Dnes už se podnikatelé v gastroslužbách potýkají s jinými problémy, ale úroveň gastronomie je jednoznačně na vyšší úrovni, než před 30 lety.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio