Přežil Normandii i Ardeny a padl na Šumavě těsně před kapitulací Německa

14. květen 2026 11:10

Poslední americký voják zabitý při vojenské akci v rámci 2. světové války na evropském bojišti padl na Šumavě, nedaleko Volar. Charley Havlat přitom úspěšně prošel vyloděním v Normandii, bitvy v Ardenách, ale nakonec jeho život ukončila kulka německého vojáka. Stalo se to v zemi, ve které měl Charles kořeny.

Celý příběh amerického vojáka, který byl posledním Američanem zabitým na evropském území ve 2. sv. válce, je popsán přímo u památníku

Charles Havlat se narodil 10. listopadu roku 1910 v Dorchestru v Nebrasce. Jeho rodiče, Antonín Havlát a Antonie Havlátová, rozená Němcová se do Ameriky přestěhovali z Ronova na Vysočině v roce 1903. Charley byl jejich prvním potomkem. V průběhu let se manželům narodili ještě synové Adolf a Rudolf a dcery Matilda a Lilian. Protože se v rodině dodržovaly tradice ze staré vlasti a mluvilo se česky, měly děti vztah i k malé zemi uprostřed Evropy.

Než přišla druhá světová válka, Charley pracoval jako farmář, později se svým bratrancem založil dopravní společnost. Do americké armády narukoval v roce 1942. V červnu roku 1944 se úspěšně vylodil v Normandii a poté ho čekaly jedny z nejtěžších bojů druhé světové války. Prošel bitvou v Hürtgenském lese - nejdelší bitvou, jakou kdy americká armáda vybojovala, ve které padlo 33 tisíc amerických a 28 tisíc německých vojáků. Účastnil se bitvy v Ardenách, ve které ztráty na životech byly dokonce násobně vyšší. Pomohl dobýt Trevír a podařilo se mu se svými spolubojovníky překročit Rýn.

Pomník Charlesu Havlatovi byl slavnostně odhalen v roce 2004. Ale je na jiném místě, než kde byl americký voják s českými kořeny zastřelen

Na závěr války vstupuje na území, které by mohl nazývat svým vzdáleným domovem – do Čech, kde pomáhá osvobodit šumavské Volary. Píše se 7. květen 1945 tři čtvrtě na osm ráno. Druhá a třetí četa se šesti jeepy a obrněným vozidlem M8 Greyhound je vyslána na průzkum. Jejich úkolem je prověřit přítomnost německých jednotek u obce Zbytiny na silnici z Volar do Prachatic. O necelou tři čtvrtě hodinu později je tato průzkumná skupina jen dva kilometry od Volar zasypána palbou. Čtyři zásahy panzerfausty zastavují obrněný vůz. Palba kulometů a dalších ručních zbraní kropí další vozidla jednotky. Charley v druhém džípu se sklání dolů a kryje se před palbou. Po chvilce ale zvedá hlavu, aby se zorientoval. Okamžitě ho zasáhne střela skrz helmu přímo do čela. Vojín Charlea Havlat je mrtev. Přestřelka pokračuje ještě několik minut, když v tom doráží zpráva o kapitulaci německých jednotek a ukončení palby v tomto prostoru. Jenže toho se už Charley Havlat nedočkal. Jen několik dní poté, kdy se poprvé dostává do rodné vlasti svých rodičů byl zabit Němci, doslova pár minut před oficiálním koncem války v Evropě.

Na Charlese Havlata se nezapomíná

Zajatý německý důstojník, který velel skupině, se omluvil za incident s tím, že jejich útok vyprovokovala předchozí americká dělostřelecká palba a zprávu o kapitulaci dostali se zpožděním, takže o ní v době střetnutí nevěděli.

Charles Havlat byl dočasně pohřben ve Volarech, kde v červnu 1945 navštívili hrob jeho bratři. Později byly jeho ostatky převezeny na americký vojenský hřbitov ve francouzském městě Saint Avold. U Volar byl v roce 2002 vybudován památník, který připomíná osud tohoto Čechoameričana, který je považován za posledního Američana padlého ve druhé světové válce v Evropě.

autoři: Jan Dvořák , iko
Spustit audio