Příběh tajemných kovových rukou v Plzni pokračuje! Nově se objevily kovové nohy a ústa

Ruce jsou hned vedle andělíčka Vošahánka a kdo je jejich autorem není stále jasné. Reportér Českého rozhlasu Plzeň Lukáš Milota dostal do e-mailové schránky ohledně záhady zprávu. Napsala ji Zuzana Ládrová: „Autor není příliš hovorný, je spíše plachý, promlouvá svými nápady a prací. Ruce deroucí se zpod kamene jsou symbolem naděje. Tak tlumočím jeho myšlenku. Je to výraz úcty k místu, které se stalo poutním místem Plzeňanů hledajících naději, lásku a štěstí."

Zda e-mail skutečně tlumočí názor a myšlenky autora či nikoliv, nevíme. Protože je umělec stále neznámý, není možné fakta ověřit.

Obdivovatele záhad jistě potěší, že kreativní tajemná tvorba pokračuje. Ve čtvrtek 18. ledna v Plzni přibyly kovové nohy, dvě dospělá a tři dětská chodidla na schodech Velké synagogy. Mají podobný rukopis jako ruce, takže předpokládáme, že autor bude totožný.

Připomínka bolavé historie? Kdo ví

Kovové ruce i nohy se staly atrakcí. Lidé je hledají a fotí si je. Bohužel na sebe dílka strhla nejen oči obdivovatelů, ale také ruce vandalů. Zatímco ve čtvrtek bylo u synagogy pět chodidel, pět stop, teď jsou tam jen tři. Dvě dětské někdo totiž utrhnul.

Rukama a nohama to ale neskončilo. U Tylova divadla, napravo od divadla u sochy J. K. Tyla jsou na chodníku na dlažebních kostkách ústa s různým výrazem, zpívají nebo mluví, smějí se. Jsou opět dvě teorie, buďto značí umělecké žánry nebo to, že J. K. Tyl je autorem textu k české hymně.

Ruce, nohy, ústa, jestli to tím končí, těžko říct. Uvidíme, jak nebo zdali vůbec, to bude pokračovat.