Přichází čas planě rostoucích česneků: medvědího, viničného a podivného

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pesto z česneku medvědího

Česnek medvědí je nejznámější, na jaře se sbírá ve velkém. Podle autorky květinových kuchařek Jany Vlkové si ale pozornost zaslouží také další dva dubnové česneky, viničný a podivný.

„Česneku viničnému se tradičně přezdívá divoká pažitka. Pro mě je mnohem lepší než pažitka, protože roste v přírodě, jeho chuť je mnohem intenzivnější. Je to prostě divoká rostlina, takže nám dává daleko více zdraví prospěšných látek,“ tvrdí autorka květinových kuchařek a propagátorka kytek k jídlu Jana Vlková.

Ve velké oblibě má také česnek podivný, jak říká, dobře ho snášejí i žlučníkáři. „Tato rostlina se hojně vyskytuje v parcích. Listy má podobné bledulím, jsou takové ploché a široké zhruba 0,5 cm. Zajímavé jsou i pacibulky česneku podivného,“ popisuje Jana Vlková, „vypadají jako perly a také mají česnekovou chuť. Výhodou tohoto česneku je jemnost chuti, i lidé mající problémy s klasickým česnekem, cibulí nebo štiplavými rostlinami ho mohou bez problémů konzumovat.“

Pesto z česneku podivného

Ingredience
  • 0,5 kg listů česneku podivného
  • 10 - 20 dkg vlašských ořechů
  • šťáva z 1 citronu
  • 2 dl oleje

Česnek očistíme a omyjeme, nakrájíme nahrubo a spolu s ořechy a olejem rozmixujeme podle požadované konzistence buď dohladka, nebo na drobné kousky.

Nakonec přidáme citrón. Kyselá složka zajistí, že pesto déle vydrží, méně oxiduje a tudíž pomaleji hnědne.

Takto připravené pesto skladujeme v dobře uzavřené nádobě v lednici a spotřebujeme do 3 týdnů.

Pro pozdější použití můžeme konzervovat. Napěchované pevně uzavřené skleničky, ve kterých by neměly být bubliny vzduchu, dáme do myčky (můžeme mezi špinavé nádobí) a pasterizujeme při intenzivním programu na 70 °C.

Spustit audio