Přijměte pozvání do jednoho z nejslavnějších klubů světa
Jednou z velkých snah slovenské revivalové skupiny The Backwards bylo navštívit Liverpool a zahrát si na místech spojených s místním hudebním děním. A zde se jim povedl skutečně husarský kousek. Hned při první návštěvě se jim podařilo čtyřikrát za sebou vyprodat proslulý Cavern Club.
Historii hudby nemusí psát jen živé bytosti, čímž mám na mysli hudebníky, manažery, ladiče nebo výrobce nástrojů a další profese spojené s muzikou. Člověka ani nenapadne, že svou roli mohou hrát i věci neživé, mám teď na mysli koncertní sály a hudební kluby. Tedy vlastně nemovitosti. Hudebníci tzv. vážné hudby mají své oblíbené sály, kde je zajímá hlavně akustika. U klubů pro mladé hudebníky i publikum hraje hlavní roli vybavení a také pověst klubu. Renomované prostory tohoto druhu najdeme po celém světě a také u nás. V Plzni má letitou tradici Dominik, v Chebu Junior klub, jeden z prvních byl Dinacord club v Praze. Ale úplně největší celosvětový věhlas získal liverpoolský Cavern club. Do provozu byl uveden 16. ledna 1957 a původně se tam hrál jazz.
Klub založil Alan Sytner, který byl inspirován jazzovým životem ve Francii, kde bylo mnoho klubů ve sklepních prostorách. Po návratu do Liverpoolu našel sklad ovoce, kde měli lidé pronajatý sklep. Ve válce se používal jako úkryt. První kapelou, která zde vystoupila, byla Merseysippi Jazz Band.
9. února 1961 zde hrála parta mladých hudebníků poprvé pod názvem Beatles. Zde je 9. listopadu poprvé uviděl manažer Brian Epstein. Brouci zde pak odehráli 292 koncertů. V 70. letech byl Cavern v rámci modernizace města zasypán. Poslední kapela, která v původních prostorách hrála, byla skupina Focus. Hned po této akci se ozvalo mnoho nespokojených hlasů, kterých bylo v průběhu let stále víc a víc. 26. dubna v osmdesátém čtvrtém roce byl Cavern Club znovu uveden do provozu podle původních plánů. Na stavbu se použilo mnoho cihel a dalšího materiálu ze starého klubu. Dnes je Cavern jednou z největších turistických atrakcí v Liverpoolu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.