Princezna ze mlejna i Paměti vrby – texty jubilujícího Václava Bárty hladí po duši

29. listopad 2017

Režisér, autor, dramatik, básník, scénárista, zpěvák, skladatel i podnikatel a hlavně velký snílek a obdivovatel lidové písně Václav Bárta letos oslavil 80. narozeniny. V pražském divadle U Hasičů proběhla přehlídka jeho aktuální tvorby, na které kromě dalších vystoupili syn Václav Noid Bárta, synovec Dalibor Bárta, kraslický dětský sbor Harmonie nebo kapela Koukol.

Jak se chodí za holkama

Václav Bárta se narodil 28. září 1937 v Hromnici u Plzně. Po maturitě na gymnáziu a pedagogické nástavbě pracoval jako vychovatel v družstvu Inklemo Praha. Zde založil a vedl stejnojmenné amatérské divadlo. Autorské představení Jak se chodí za holkama z roku 1963 a ještě další dva komorní muzikály „šlitrovského“ typu na hudbu Víta Fialy byly výrazným příspěvkem nové divadelní poetiky v Praze na začátku šedesátých let.

Václav Bárta s Valerií Zawadskou a členkami pěveckého sboru Harmonie z Kraslic

Obnovenou premiéru poetického kabaretu Jak se chodí za holkama z iniciativy Jiřího Suchého uvedl Václav Bárta se souborem Koukol v roce 2002 na scéně pražského Semaforu. Příznačné je, že pro znovunastudování legendárního představení si vybral muzikanty a herce, se kterými léta spolupracoval ve zcela jiném žánru blízkém jeho srdci, v rokycanském folklorním souboru Sluníčko.

Čtěte také

Folklorní začátky

Už v roce 1955 se jako dudák stal v Bratislavě vítězem národního kola Armádní umělecké tvořivosti. Od roku 1957 byl členem Souboru písní a tanců Škoda Plzeň i komorního pěveckého sboru Česká píseň. Při studiích působil krátkou dobu v pražském Souboru Josefa Vycpálka. V úplných počátcích ovlivnil i Úsměv z Horní Břízy, ve kterém působil jako sólový zpěvák jeho bratr Jiří Bárta.

Muzikantská pohádka

V roce 1963 jako režisér spolupracoval s tanečním divadlem Aleny Skálové a Jaroslava Krčka Chorea Bohemica. V letech 1973–1975 byl členem profesionálního Československého státního souboru písní a tanců, se kterým nastudoval pořady Devatero kvítí a Zelený strom. Od té doby byl ve svobodném povolání a spolupracoval s desítkami českých folklorních souborů. Podílel se i na přípravě a realizaci programů významných folklorních festivalů a přehlídek. Byla mu udělena Cena za režii na MFF v Košicích (1970) a za představení Muzikantská pohádka spolu s rokycanským dětským souborem Sluníčko získal titul Laureát MFF ve Strážnici (1998).

Václav Bárta na autogramiádě své knihy s Václavem Neckářem

Paměti vrby

Václav Bárta je také autorem desítek rozhlasových a televizních scénářů, písňových textů, kromě jiných i populárních popěvků z filmové pohádky Princezna ze mlejna, básnických sbírek, divadelních her. Se synovcem, hudebním skladatelem Daliborem Bártou, v posledních letech vytvořili cyklus zhudebněných balad Paměti vrby nebo autorský muzikál pro děti v Divadle J. K. Tyla v Plzni.

Vizionář

Václav Bárta také přispěl k zásadní proměně jevištní prezentace českého folkloru. Od začátku – často s nepochopením – obhajoval svoji vizi syntetického hudebně-tanečního divadla na lidové motivy s přesnou mírou stylizace a postupy, které předtím vyzkoušel v jiných divadelních žánrech. Vývoj v Čechách a na Moravě mu dal za pravdu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.