Pro jízdu v bílé stopě platí pravidla předjíždění a přednosti. Ne každý to ale ví

Většina nástupních běžeckých stop na Šumavě je osazena cedulemi, které upozorňují na zákaz vstupu pěším nebo se psem. I přesto to řada lidí nedodržuje. „Občas jezdím do Německa a tam nevidíte, aby tam někdo šlapal do stop nebo aby tam lítali psi. Je to i nebezpečné, když jedete z kopce,“ řekl pan Zdeněk ze Sušice, který přijel na běžky na Gerlovu Huť.

Chování některých turistů a běžkařů znepříjemňuje život nejen jiným běžkařům, ale mnohdy i údržbě, pro kterou je to nikdy nekončící příběh. Najdou se ale i místa, kde šlapání do stop rolbaři tolerují. „Z Belvederu na Hofmanky se pohybuje hodně pěších turistů. Dokonce je stopa doporučovaná jako pěší trasa, protože my musíme mít i pěším turistům v zimě, co nabídnout, takže tady se na ně nezlobíme,“ uvedl rolbař Kryštof Částka, který upravuje stopy na Železnorudsku s tím, že mnohem víc ho trápí bezohlednost a agresivita některých šumavských návštěvníků.

V sobotu kolem poledne bývá na horách plno

„Nejvíc láteří Ti, kteří vyrazí do běžecké stopy v sobotu v jedenáct hodin na Gerlovu Huť, kde se na to stejné místo vydal celý Plzeňský kraj. Chtěl bych dát doporučení, že kdo si chce opravdu užít jízdu za tokání tetřeva, tak by měl vyrazit buď dříve, nebo později, anebo v pracovní den, ale vyhnout se špičkovým časům,“ doplnil Kryštof Částka.

Kromě radosti z pohybu, ohleduplnosti a tolerance by pak měla být pro běžkaře samozřejmostí znalost technických běžeckých pravidel. „ Běžkaři by se měli pohybovat po pravé straně, předjíždíme vlevo, přednost má ten, který jede z kopce a Ti kteří jedou do kopce, mu uskakují. Nemusí to samozřejmě platit úplně dogmaticky, ale jsou to pravidla, která už vyžadují trochu lyžařského přemýšlení a hlavně toleranci,“ dodal rolbař Kryštof Částka.