Pro zlepšení situace v zemi Eliška Přemyslovna souhlasila se sňatkem. Šťastná nebyla, přesto porodila sedm dětí
Když byl roku 1306 zavražděn král Václav III., vystřídali se na osiřelém českém trůně Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský. Čeští pánové by na něm ale nejraději viděli přemyslovskou princeznu.
Jediná vhodná byla Eliška Přemyslovna, sestra Václava III. Za ženicha jí byl vybrán syn nového římskoněmeckého krále Jindřicha VII., Jan Lucemburský.
Eliška se rozhodla udělat vše pro zlepšení zoufalé situace v zemi a zachránit otcovo dědictví. Proto souhlasila, že se vdá za o čtyři roky mladšího Jana a stane se českou královnou. A tak se roku 1310 ve špýrské katedrále konala slavná svatba a posléze i korunovace.
Manželství však nebylo šťastné, přestože Jan byl dle Zbraslavské kroniky „mladík překrásný, zjevem spanilý, v tváři bílý a červený, vybraný z tisíců, sličný krásou nad syny skoro všech lidí.“ V jejich vztahu došlo k vážným rozepřím. Mohla za ně Janova prchlivost a Eliščina tvrdohlavost, a hlavně rozdílné názory na státní záležitosti. Přesto Eliška porodila Janovi během dvaceti let sedm dětí. Třetím nejstarším byl pozdější císař Karel IV.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
