Projekt Kosmas 900 vznikal dva roky, hlavní bylo přesvědčit vlastníky částí rukopisu po celé Evropě, říká mluvčí Národní knihovny ČR
Kdo byl autorem nejstarší české kroniky? Samozřejmě, že Kosmas! Od jeho úmrtí teď uplyne 900 let a Národní knihovna ČR má k tomuto výročí významný výstavní projekt Kosmas 900.
Národní knihovna ČR zpřístupňuje v rámci projektu Kosmas 900 všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky, a to poprvé v historii. Jak velký byl Kosmův vliv na české dějepisectví a kulturní paměť? A jak se do projektu mohou zapojit školy? Odpovídá rodačka z Klatov, dnes vedoucí PR a fundraisingu Národní knihovny ČR Martina Košanová.
Hlavní výstava bude zahájena 25. září 2025 v Zrcadlové kapli a potrvá pouze měsíc. V Zrcadlové kapli budou soustředěny téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky, včetně vzácného Lipského rukopisu s jediným dochovaným vyobrazením autora. Exponáty doplní i dokumenty ze sbírek Národní knihovny ČR.
Martina Košanová vystudovala PF ZČU, Arts management na FUD ZČU, tři roky se věnovala tvůrčímu psaní na Literární akademii v Praze a absolvovala roční studijní program ve specializaci Moderní marketing na Newton University. Do Národní knihovny ČR přešla v říjnu 2021 ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Působí v pracovních skupinách Priorita 6 a Udržitelnost v knihovnách, v PR sekci Sdružení knihoven ČR a je členkou redakční rady časopisu Čtenář. Profesně se věnuje zejména vizuální identitě knihoven v evropském kontextu a v rámci národní metodické funkce školí knihovny napříč ČR v oblastech komunikace, firemní kultury a brandingu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
