Propojení kuchyně s obytným prostorem je nutné barevně a stylově sladit

22. říjen 2022

Dnes jsou v oblibě velké obývací prostory, kde je kuchyně součástí jídelny i pohodlného posezení. Rozhodující jsou samozřejmě celkové parametry daného prostoru. Nejvíce ale záleží na tom, jak propojíme samotnou kuchyňskou linku a jídelní část.

Kuchyně byly dříve samostatně. Připravené jídlo se odsud odnášelo do jídelny, kde se pak konzumovalo. Dnes je trend jiný. Při návrhu propojené kuchyně a obývacího prostoru máme dvě možnosti. Kuchyňské práce přiznat a tím i pohled na občas neuklizenou pracovní desku, nebo pohled na kuchyňskou linku zastínit.

Možností je více, ale nejžádanější je zvýšená barová deska, která se může využít k posezení s barovými židličkami. Přirozeně pak zakryje pohled na běžný pracovní nepořádek při přípravě pokrmů. Pokud naopak potřebujeme více úložného prostoru, vyvýšený barový pult je možné koncipovat i jako vyšší mělčí skříňky bez židlí.

Prostor pak můžeme využít pro uskladnění skleniček nebo prostírání a ubrousků. Vyvýšený pracovní pult může přímo navazovat na samotnou kuchyňskou linku a oddělovat ji pak od jídelní části. Nebo může stát samostatně ve formě samostatného ostrůvku.

Pracovní ostrůvek jako místo pro finální přípravu

Další možností oddělení kuchyňské linky od jídelního stolu je stále oblíbenější samostatný ostrůvek. Jeho umístění v kuchyni se ale odvíjí od velikosti celého prostoru. Aby plnil svůj účel, měl by mít šířku minimálně 90 cm a hloubku alespoň 70 – 90 cm. Navíc musí být v okolí dostatek místa, abychom kolem prošli a mohli také otevřít dvířka od zabudované skříňky.

Ostrůvek je praktický například pro krájení nebo finální úpravu pokrmů. Pokud byste se rozhodli ostrůvek v kuchyni využít jako mycí centrum, což je velmi praktické, je potřeba na to myslet už v rámci rekonstrukce bytu a předem sem zavést odpad i přívod vody. Ačkoliv jsou přípravy náročné, výsledek ale rozhodně bude stát za námahu. Ostrůvek oceníte díky jeho praktičnosti i zajímavému designovému řešení celé kuchyně.

Nejprve sečtěte členy rodiny

Jídelní stůl je ale samotný základ. Právě od něj se řeší celkové rozvržení celého prostoru. Každý obytný prostor by měl být dimenzován tak, abychom se tam všichni pohodlně vešli. K jídelnímu stolu by se měli pohodlně posadit všichni členové domácnosti. Tedy minimálně tolik míst k sezení, kolik lidí se v domě nachází.

Od toho se odvíjí jeho velikost i prostorové možnosti, kam ho umístíme. Jednou z možností je napojit stůl přímo na kuchyňskou linku nebo ke zmíněnému pracovnímu ostrůvku a pojmout ho jako jejich volné pokračování. Pokud bude jídelní stůl stát samostatně v rohu nebo v blízkosti radiátoru, je nutné vždy myslet na dostatek místa v jeho blízkosti, abychom mohli volně projít kolem a byl prostor i na odtažení židlí.

Stylově a barevně prostor vylaďte

Ve větší místnosti, jejíž součástí je zmíněná kuchyňská linka i jídelní stůl, je možné vytvořit i příjemné místo k posezení. Tento obývací prostor by ale měl být barevně a stylově sjednocen.

Nemusí být přímo ze stejné barvy, ale pokud použijeme například dřevo v kuchyňské části, v obývacím prostoru by mělo být dřevo, které k němu ladí. Nebo místo dřeva použijeme jinou vhodnou pastelovou barvu.

Co se týká stylu, rozhodně není vhodné kombinovat moderní a klasický design. Záleží také na tom, kolik úložného prostoru v domácnosti potřebujete. Dnešní obývací pokoje se totiž spíše vyznačují minimalismem. Najdete tu pouze menší konferenční stolek u sedací soupravy a stolek pod televizí, případně knihovnu. Těžké obývací stěny se již většinou nepoužívají.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.