Průmyslovou revoluci v Plzni odstartoval mlynář František Hýra

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Hýra

Spuštěním moderního parního mlýna roku 1856 začala v Plzni průmyslová revoluce. Jak popisuje autor knihy Slavné plzeňské firmy a podnikatelé Ladislav Silovský, u břehu Radbuzy se tehdy scházely davy Plzeňanů, kteří nevěřícně hleděli na první vysoký komín ve městě.

Za vším stál mlynář, později velkopodnikatel s nedobrým koncem, František Hýra. V letech 1855 až 1875 patřil k tahounům plzeňského průmyslu. Svůj první parní mlýn spustil roku 1856. K mlýnu patřil i vysoký cihlový komín, což tehdy vzbudilo v Plzni doslova pozdvižení.

„Plzeňští z toho byli trochu na větvi. Nevěděli, co si o tom mají myslet. Chodili se k továrně dívat a obdivovat i nenávidět komín, který podle některých hyzdil město, podobně jako Paříž Eiffelova věž“, připomněl Silovský.

František Hýra byl na svou dobu velice moderní podnikatel. Hned vedle mlýna postavil obrovskou pekárnu, která dokázala upéct 4 500 bochníků chleba denně. Tím dokázala svou produkcí uspokojit potřebu celé Plzně i okolí.

„To byl začátek mlynárenského gigantu Františka Hýry. V roce 1860 ještě přikoupil Panský mlýn a vzápětí i Kalikovský mlýn. Takže vytvořil veliké impérium mouky“, uvedl Silovský.

Myslel na lidi, podílel se i na výstavbě plynárny

František Hýra vstoupil do plzeňských dějin také jako lidumil. Nemyslel jen na svoje podnikání, ale také na nejchudší Plzeňany. Pomáhal v nesnázích zejména sirotkům a vdovám.

Společně s dalšími tehdejšími podnikateli se zasloužil o výstavbu městské plynárny, tím pomohl osvětlit plzeňské ulice. Stalo se tak roku 1859. Měl také svoje vlastní doly na uhlí, které rozvážel obyvatelům Plzně.

Podnikatelského ducha předvedl i při, dnes bychom řekli, dalším využití zbytkové energie. Přebytečnou párou ze svého mlýna v Prokopově ulici zásobovala teplem městské lázně na břehu Radbuzy.

Konec podnikání Františka Hýry přišel s krachem na burze. Protože nemyslel na „zadní vrátka“, zbankrotoval a přišel tak úplně o všechno. A spolu s ním i stovky Plzeňanů, kteří úspěšnému podnikateli do té doby svěřovali svoje často i celoživotní úspory.

Po prvním plzeňském parním mlýnu dnes není ani památky. Podle Ladislava Silovského je škoda, že se rozhodlo o zboření Hýrova mlýna. Hlavní budova v areálu mezi Prokopovo a Resslovo ulicí šla k zemi v roce 2008. Od té doby je tu jen nevyužitý, zarostlý a opuštěný prostor.

Spustit audio
autor: Pavel Halla | zdroj: Český rozhlas Plzeň

Související