Psaní ovi/ovy v koncovce přídavných a podstatných jmen

Tak na úvod všechny asi trochu zklamu, protože neexistuje jedno pravidlo, které bychom si mohli osvojit a stačilo by ho využít, abychom měli tuto pravopisnou záležitost vždy správně. Postup, který musíme zvolit je přece jen složitější; ale ne zase tolik, aby se nedal zapamatovat. Zkusíme si ho vysvětlit velmi jednoduše.

V první řadě musíme zjistit, zda se koncovka -ovi nachází u podstatného jména, nebo u jména přídavného. Postup je velmi snadný. U přídavného jména se taková koncovka nachází v případě, že se jedná o jméno přivlastňovací – někomu se něco přivlastňuje. Můžeme se tedy zeptat komu se to přivlastňuje, respektive čí to je. Pokud se můžeme dotázat čí je ta věc, pak se jedná o přídavné jméno (např. Petrovy spolužačky – čí spolužačky, Petrovy).

Pokud se nemůžeme zeptat otázkou čí?, pak je to podstatné jméno (např. Blahopřeji panu Dvořákovi. – zde se nemůžeme zeptat čí, ale komu čemu). Zjistíme-li že koncovka –ovi je u podstatného jména, pak vždy píšeme –ovi s měkkým i.

Jak budeme postupovat, pokud zjistíme, že se jedná o přídavné jméno?

V takovém případě se musíme podívat na podstatné jméno, které u tohoto přídavného jména stojí (neboť obě se shodují v pádu, čísle a rodu). Pokud je toto jméno rodu mužského životného, v 1. nebo 5. pádu, pak vždy píšeme v koncovce –ovi měkké i (např. Vaškovi kamarádi jeli na výlet.).

Ve všech ostatních případech, tzn. pokud je jméno jiného rodu, nebo je neživotné, nebo je v jiném pádu, pak píšeme –ovy s tvrdým y (např. Viděl Vaškovy kamarády. – koho co, 4. pád).

Toto pravidlo platí rovněž při obráceném slovosledu – takže píšeme manželé Soukupovi (měkké i), děti Kvapilovy (tvrdé y), viděl manžele Soukupovy (tvrdé y).

Jak ale napíšeme tvar Soukupovi, když před ním nebude slovo manželé?

Tyto tvary mohou plnit funkci podstatných jmen, a proto se nacházejí také osamoceně – v takovém případě označují rodinu jako celek. Řídíme se ale stejným pravidlem. Pokud se nacházejí v množném čísle v 1. nebo 5. pádu, pak je koncovka –ovi měkká, v jiném případě je vždy tvrdá (např. Pozdrav zasílají Juríkovi. bude s měkkým i, ale Venku jsme viděli Juríkovy. bude s tvrdým y, protože to je 4. pád).

V případě, že jsou tyto tvary doplněny křestními jmény, pak se píše měkké i pouze tehdy, je-li celé spojení užito v 1. nebo 5. pádu množného čísla a alespoň jedno jméno je rodu mužského životného (např. Adam a Eva Krausovi – bude měkké, Eva a Jana Krausovy – bude tvrdé, Viděl jsem Adama a Evu Krausovy. – bude opět tvrdé, protože se jedná o 4. pád).

Spustit audio
autoři: Stanislav Jurík , Jaroslava Nováková