Původu a význam pojmu majlant

22. únor 2016

Odpovídáme na posluchačský dotaz, proč se v češtině užívá pro vyjádření velkého množství slova majlant, např. stojí to majlant.

Úvodem bychom asi měli říct, že se jedná o slovo i frazém nespisovný. Naši předkové používali nejen frazém stojí to majlant ve významu je to hodně drahé, ale i vyjádření mít majlant ve smyslu být bohatý, nebo mít toho na majlant s významem mít něčeho hodně nebo nedat něco za celý majlant či vydělat majlant. Starší slovníky zachycují pravopisnou podobu majlant nebo majlont, dokonce i majland.

To jsme objasnili význam frazémů obsahujících majlant, ale pořád nic nevíme o původu slova.

Hned to napravíme. Všimněme si, že slovo se užívá nejčastěji, mluvíme-li o penězích. Slovo je pravděpodobně odvozeno od německé podoby názvu italského města Milán, tedy Majland/Majlont, kterou do češtiny přinesli vojáci ve službách habsburské monarchie asi ve druhé polovině 19. století. Severní Itálie patřila vždy k bohatým oblastem, pro vojáky pak symbolem bohatství bylo právě město Milán. Snad bychom měli poznamenat, že v době, kdy se slovo dostává do češtiny, byla severní Itálie součástí habsburské říše. Dnes je slovo oblíbené hlavně v bulvárních médiích.

I když jde ale původně o název města, zapisuje se majlant ve frazémech s malým písmenem. Je to proto, že vyjadřuje obecné pojmenování pro velké množství, pro bohatství?

Přesně tak. Mimochodem Majlont s velkým M žije i v dnešní češtině, jednak v mluvě obyvatel Brna. Je dnes nestandardizovaným, nespisovným pojmenováním městské brněnské čtvrti Maloměřice. A jednak v názvu vesnice Majlant, dnes části obce Miřetice u Chrudimi.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio