Rabín Richard Feder byl významnou a laskavou oporou svých souvěrců nejen v dobách svobody, ale i během hrůz šoa v ghettu Terezín

23. srpen 2020

Ve středu 26. 8. uplyne 145 let od narození Richarda Federa, který jako rabín působil v několika židovských obcích a za války také v ghettu Terezín. Po osvobození se vrátil do Kolína, kde se podílel na znovuzaložení židovské náboženské obce, později působil jako vrchní zemský rabín v Brně.

Rabín Richard Feder zasvětil svůj život studiu a učitelské profesi, rodině, blízkým a souvěrcům. Je autorem několika čítanek a učebnic hebrejštiny. Krásnou vzpomínku na něj má psychoterapeutka a spisovatelka Zuzana Peterová.

„Byla jsem úplně malá holka, nevím, kolik mi tenkrát bylo, a s babičkou jsme šly na židovskou obec do té restaurace dole. A tam byl náhodou rabín Feder, nevím, co tam měl za práci, protože jinak tady nepůsobil. A babička mi řekla: Pojď, já Ti ukážu jednoho moc, moc, moc moudrého pána. Představila nás a já jsem si odnesla vzpomínku, že to je člověk, který je tak laskavý a tak velkorysý, že kdybych cokoliv v životě provedla, tak k němu úplně s klidem půjdu a svěřím se mu s tím, že on mi nevyhubuje.“

V roce 2004 Zuzana Peterová vydala knihu Rabín Feder. V ní se jí podařilo sesbírat vzpomínky pamětníků, kteří se s ním stýkali před válkou, za války i po ní.

„Když jsem dala výzvu, hlásila se mi spousta lidí, kteří byli doslova z celého světa, kteří ještě stále byli tehdy mezi námi a kteří všichni do jednoho na něj měli ty nejbáječnější vzpomínky jako na člověka s velkým Č – samozřejmě rabína, ale hlavně a především člověka.“

To dokládá i jeden dopis rabína Federa muži, kterého měl oddat.

„V tomto kouzelném dopise se praví:
Vážený pane ženichu,
těší mě, že Vás budu moct oddat ve Staronové synagoze, jen prosím, oblecte se teple, protože svatbu máte v lednu a to ve Staronové synagoze bývá velký chlad. Prosím Vás, ať mi nenastydnete hned jako novomanžel.“

V roce 1942 byl rabín Feder s celou rodinou deportován do terezínského ghetta, kde působil jako rabín a kde ho spoluvězni uznávali jako morální oporu. V sedmdesáti letech se z Terezína vrátil, bez manželky, dětí a vnoučat,

„Vzpomínám si na několik pamětníků, kteří mi nezávisle na sobě vyprávěli, že za ním přicházeli s otázkou, jak je možné, že oni přežili a ne ty jejich děti, maminky, lepší sourozenci, jak říkávali, aby jim to on jako rabín pomohl vyřešit. A on, který tady byl úplně sám, odpovídal takto: Já vůbec nevím proč, ale má to nějaký význam, proč jsme tady, máme nějaký úkol.“

Richard Feder, rabín. Pamětní deska při vstupu na brněnský židovský hřbitov

Po válce se rabín Feder snažil obnovit život židovské obce v Kolíně. V roce 1953 byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí se sídlem v Brně a v roce 1961 vrchním zemským rabínem.

„Já nejsem historik, ale mám pocit, že prostřednictvím jeho laskavé, byť v té době ne všemohoucí pozice, protože víme, jaká to byla doba těžká, tak on přesto přese všechno všem těm mocipánům dokazoval, že tady ve vší tichosti je, a že to židovství tady je a přežilo a půjde dál. A to si myslím, že má úplně největší význam. Dokázal ty lidi kolem sebe sdružovat, povídat si s nimi a dávat jim nějaké světlo.“

Rabín Feder se dožil úctyhodných devadesáti pěti let a pochován je na židovském hřbitově v Brně.

Spustit audio