Radiofórum - zprávy 25. října 2007

Na radarové základně by mohli být ruští důstojníci

Ondřej KAPIC, redaktor:
Dobrý večer i ode mne. Ruští inspektoři by mohli mít možnost občas kontrolovat stavbu a provoz případné americké radarové základny v Brdech. Vyplynulo to z vyjádření premiéra Mirka Topolánka pro Českou televizi. O možnosti, že by Spojené státy mohly v protiraketové obraně spolupracovat s Ruskem, se podle premiéra ví od začátku. Podrobnosti doplňuje redaktorka Martina Lustigová.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Premiér Mirek Topolánek dnes ve sněmovně odmítl, že by na základně byli ruští vojáci.

Mirek TOPOLÁNEK, premiér /ODS/:
O smlouvách rozhoduje buď český parlament nebo referendum. Já vám nemám k tomu co říct. Tady prostě ruští vojáci nebudou.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Nabídku, že by se na brdské základně mohli pohybovat také Rusové, kritizuje opoziční ČSSD. Podle stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka premiér nemluví pravdu, když říká, že nabídka Rusku se netýká přímo přítomnosti jeho vojáků na základně.

Lubomír ZAORÁLEK, stínový ministr zahraničí /ČSSD/:
Způsob, jak vláda postupuje, nejen že je netransparentní, ale podle mě je nepřijatelný a nepřípustný.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Komunistickému poslanci Alexandru Černému by přítomnost ruských důstojníků na českém území nevadila.

Alexandr ČERNÝ, poslanec /KSČM/:
Tady nejde o to, jestli tady bude několik málo Rusů, jde o to, aby tady ten radar nebyl.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
O možné přítomnosti Rusů na radarové základně hovořil tento týden v Praze americký ministr obrany Robert Gates. Uvedl také, že se případná ruskoamerická dohoda neobejde bez souhlasu české strany.

Citlivá data nemá BIS zcela pod kontrolou

Ondřej KAPIC, redaktor:
Citlivá data, která unikla z Bezpečnostní informační služby, nemá kontrarozvědka zcela pod kontrolou. Po jednání sněmovní komise pro činnost BIS to řekl bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Podle něj tak stále hrozí nebezpečí, že přísné tajné informace může někdo zneužít. Pokračuje redaktor Pavel Otto.

Pavel OTTO, redaktor:
Podle Randáka není možné vyloučit, že si materiály někdo neokopíroval. Je třeba s tím naopak počítat, zdůraznil. Bývalý ředitel rozvědky zároveň řekl, že není v silách BIS, aby zajistila všechny případné kopie.

Karel RANDÁK, bývalý ředitel rozvědky:
Pokud jsou to informace toho typu, o kterých já vím, to znamená, že jsou to informace, které se týkaly, dejme tomu, privatizačních procesů, výběrových řízení, prostě záležitostí, které se týkají ekonomiky tohoto státu, tak ty jsou zneužitelné pořád.

Pavel OTTO, redaktor:
Randák připomíná, že kontrarozvědka mohla například odhalit nějaké nekalé praktiky, korupci a podobně. Šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS Jeroným Tejc z ČSSD nebere jeho slova na lehkou váhu.

Jeroným TEJC, šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS:
Pan Randák, myslím, nejen mne, i kolegy přesvědčil o tom, že skutečně se snaží odlišovat spekulace a fakta a já jsem nenabyl dojmu, že by hrál nějakou zpravodajskou hru či cokoli jiného.

Pavel OTTO, redaktor:
Komise ještě čeká na výpověď premiéra Mirka Topolánka. Zhruba za tři týdny pak vydá závěrečnou zprávu.

Vznikl tým expertů pro Národní knihovnu

Ondřej KAPIC, redaktor:
O budoucnosti nové budovy Národní knihovny rozhodnou experti. Dohodli se na tom pražský primátor Pavel Bém a ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Ti už mají jména pětatřiceti architektů, památkářů a právníků, kteří vypracují podklady pro rozhodování týmu s názvem Národní knihovna, ve kterém jsou nejen Bém a Ježek, říká reportérka Věra Masopustová.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Experti budou podle svého zaměření řešit pět základních problémů, které brání stavbě Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. Těmi jsou pozemek, územní plán, památkářské hledisko, dodržení pravidel architektonické soutěže a peníze. Jednoduše to řekl primátor Prahy Pavel Bém.

Pavel BÉM, pražský primátor:
V této chvíli snahou obou z nás je najít řešení, co s Národní knihovnou, s jakou Národní knihovnou a kam s Národní knihovnou.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Podle Vlastimila Ježka jsou požadavky na stavbu ze strany vedení Národní knihovny jasné.

Vlastimil JEŽEK, ředitel Národní knihovny:
Pro Národní knihovnu je důležité, aby nebyla vytlačena na periferii města, aby splňovala ty tři základní parametry, tedy byla v nezáplavové oblasti, v dobré dopravní dostupnosti a v širším centru města.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Tým Národní knihovna začne pracovat tuto sobotu. Ke konkrétním závěrům by měl podle Pavla Béma dojít během několika týdnů až měsíců.

Poslanecký klub zelených nedoporučuje Lužného na místo ministra školství

Ondřej KAPIC, redaktor:
Poslanecký klub Strany zelených nedoporučuje Dušana Lužného na funkci ministra školství. Důvodem jejich dnešního rozhodnutí je, že tento kandidát nenašel dostatečnou podporu u politických partnerů. Výhrady k náměstkovi bývalé ministryně Dany Kuchtové měl především premiér Mirek Topolánek. Poslanec Strany zelených Ondřej Liška vysvětluje.

Ondřej LIŠKA, poslanec /SZ/:
My jsme si vyhodnotili, že ta dosavadní jednání nikam nevedou a že je potřeba jim dát nový impuls, a proto jsme se rozhodli doporučit, aby vedení strany hledalo jiné kandidáty, než jenom Dušana Lužného.

Situace v oblasti San Diega v Kalifornii

Ondřej KAPIC, redaktor:
Američtí záchranáři objevili v jižní Kalifornii těla dvou lidí, kteří uhořeli při jednom ze série prudkých požárů. Celkový počet obětí tak stoupl na osm. Situaci sleduje zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Alexandr Pícha.

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Hasiči našli mrtvá těla v městečku /nesrozumitelné/ u San Diega. Mnoho oblastí zůstává nadále uzavřeno i po požárech. Specialisté tam totiž prověřují, jestli nejsou trosky domů kontaminované. Z celkového množství dvaceti tří velkých požárů je teď stále kritická situace v deseti oblastech. Letadlům, helikoptérám a hasičům na zemi se ale daří lokalizovat stále více ohňů. Rychlost větru totiž poklesla až pod padesát kilometrů v hodině a někde už proudí i vlhčí vzduch z Tichého oceánu.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Do postižených oblastí dnes dorazí prezident George Bush. Jakým způsobem chce teď postupovat americká vláda v pomoci Kalifornii?

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Tak, George Bush vyhlásil postižené oblasti za místa národní katastrofy, což v praxi znamená, že administrativa zaplatí většinu škod. Jen v oblasti San Diega jsou ztráty zatím vyčísleny na jeden a čtvrt miliardy dolarů, což je ale pouze zlomek z celkových ztrát. Velmi důležité teď bude řešení situace s evakuovanými. Bushova administrativa zaplatí většinu škod i těm lidem, kteří nebyli proti požárům pojištěni. Chce se také vyvarovat problémům s provizorními obydlími, které nastaly před dvěma lety po hurikánu Katrina.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Za aktuální informace děkuji našemu zpravodaji v Americe Alexandru Píchovi. Na slyšenou.

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Na slyšenou.

Ztráty Německých drah kvůli stávce narůstají

Ondřej KAPIC, redaktor:
Osiřelé koleje, rozzuření cestující a mnohakilometrové zácpy na dálnicích, to jsou průvodní znaky dalšího protestu německých strojvedoucích z odborového svazu GDL. Ti se rozhodli zvýšit tlak na vedení německých drah a přerušili práci na třicet hodin. Řešení tarifního sporu je stále v nedohlednu. Hlásí berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Ochromit regionální a příměstskou dopravu se nespokojeným strojvůdcům podařilo téměř dokonale. V Lipsku a Roztoku se úplně zastavily soupravy SBahnu, v Sasku, v SaskuAnhaltsku, Durynsku a Meklenbursku pak jezdí jen každý desátý regionální spoj. Dostat se ve velkých městech do práce a z práce představuje obrovský problém. V Mnichově a Frankfurtu se na SBahn čeká hodinu, v Hannoveru dokonce hodiny dvě. Novinkou je, že se Německé dráhy rozhodly poprvé majitelům permanentek vrátit část jízdného. Stávky působí koncernům mnohamilionové ztráty, které zřejmě budou dál narůstat. Některé spolkové země totiž po státním podniku žádají uhrazení penále za nefungující regionální dopravu.

Na tureckoirácké hranici probíhají přestřelky

Ondřej KAPIC, redaktor:
Turecko ztrácí trpělivost s rebely ze Strany kurdských pracujících. Na setkání černomořských států v Ankaře to dnes řekl turecký prezident Abduláh Gül. Na tureckoirácké hranici mezitím došlo k další krvavé přestřelce. Jak z Turecka informuje zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová, počet obětí narůstá.

Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka:
Ankara respektuje územní integritu Iráku, ale nemůže připustit, aby byl sever Iráku živnou půdou pro aktivity teroristů, řekl turecký prezident Gül. Turecká vláda je pod stále větším tlakem veřejnosti. K masivnější ozbrojené akci zatím nedala svolení, přesto je na tureckoirácké hranici rušno. Dnešní přestřelky si vyžádaly životy třiceti rebelů a turecká armáda vyslala do oblasti další vojenské posily. Na diplomatickém poli zatím probíhají horečná jednání. Podle místních médií turecká vláda čeká na návštěvu šéfky americké diplomacie a případnou pomoc Spojených států při potírání kurdských rebelů.

Protesty proti pochodu neonacistů Prahou

Ondřej KAPIC, redaktor:
Kvůli dosud povolenému pochodu neonacistů pražským Židovským městem se bouří stále víc lidí. Proti chystané akci krajní pravice zatím ale nevystoupila síla, která by něco zmohla. Do věci se už vložil prezident Václav Klaus a apeloval na úřady, aby jednaly. Dnes se přidali další politici. Bránit vlastními těly v pohybu neonacistů chtějí poslanci ČSSD. Podpořit židovské spoluobčany je připravena platforma Vlastimila Tlustého v ODS.

Vlastimil TLUSTÝ, poslanec /ODS/:
Připojujeme se k výzvě prezidenta republiky, který vlastně směřuje k témuž, to znamená, aby společnost nepodcenila tuhle provokační akci neonacistů a aby účastí veřejnosti bylo jasné, že se jasně stavíme proti neonacismu.

Ondřej KAPIC, redaktor:
O celé věci by teď měl rozhodnout Nejvyšší správní soud. Pražský magistrát mu ale stále ještě neodeslal kasační stížnost.

ÚOOZ by měl být zachován

Ondřej KAPIC, redaktor:
V žádném případě se nepřipravuje rozpuštění Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Dnes to zdůraznil náměstek policejního prezidenta Jiří Houba. Odborníci ale tvrdí, že koncem roku, kdy z čela útvaru odejde Jan Kubice i s nejbližšími spolupracovníky, by se mohla jeho činnost úplně zastavit. Jak ve vysílání Radiožurnálu řekl náměstek Houba, útvar by se měl reorganizovat a stát součástí Národního kriminálního úřadu.

Jiří HOUBA, Policejní prezidium ČR:
Já deklaruji, že tento útvar bude zachován, i když bude reforma policie, tak tento útvar bude mít svoji autonomii, specializaci, jakou vykonává v rámci České republiky, musí vykonávat dál, musí být plně funkční.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Celý dvacetiminutový rozhovor moderátora Radiožurnálu Martina Veselovského s náměstkem Policejního prezidenta Jiřím Houbou si můžete poslechnout v našem vysílání od jednadvaceti hodin a třiceti minut.

Státní cenu za literaturu dostal Milan Kundera

Ondřej KAPIC, redaktor:
Státní cenu za literaturu letos dostal spisovatel Milan Kundera. Světoznámý autor omluvil svou neúčast v Praze zdravotními problémy, ale poslal děkovný dopis a natočil rozhlasovou zdravici. Podle předsedy poroty literárního kritika Aleše Hamana Milan Kundera získává nejprestižnější české ocenění pro spisovatele nejenom za první domácí vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí.

Aleš HAMAN, literární kritik:
Protože Kundera si to zaslouží už řadu let a myslím si, že je nejvyšší čas, aby to dostal.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Osobě Milana Kundery se budeme podrobně věnovat v závěrečné části Radiofóra před devatenáctou hodinou.