Radní Plzně chtějí, aby se čestným občanem města stal Luboš Hruška

Primátor Plzně Miroslav Kalous konstatoval, že pan Luboš Hruška je jakýmsi symbolem boje proti totalitnímu režimu. Přestože velmi trpěl, což se projevilo i na jeho zdraví, našel v sobě sílu vybudovat zahradu, kam mnozí lidé rádi míří. Doplnil, že k Hruškově nominaci se mohou vyjádřit i občané.

Luboš Hruška

Hruška byl jako mladý důstojník při pokusu o překročení hranic v roce 1949 zatčen a odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. Prošel mnoha věznicemi i pracovním táborem Bytíz u Příbrami. Během desetiletého věznění si slíbil, že pokud přežije, vybuduje v ovocné zahradě zděděné po rodičích památník obětem komunismu v podobě křížové cesty. Po návratu z vězení začal zahradu postupně měnit v meditační areál. Své dílo vytvořil v letech 1987 až 1989 za stálého dozoru Státní bezpečnosti. Do zahrady umístil kromě dřevin i pískovcové sochy zastavení křížové cesty. Později byla v areálu vybudována kaple. Od roku 1995 spravuje památník plzeňské biskupství.

Památník obětem zla - Maria

Za své celoživotní dílo obdržel Hruška řadu cen. Je například nositelem Historické pečetě města Plzně a Ceny města Plzně, Řádu T. G. Masaryka, je Rytířem Velkokříže Řádu svatého Silvestra papeže a nositelem Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost.

Plzeň uděluje čestné občanství od roku 1945. Tehdy ho dostali vrchní velitelé amerických a sovětských vojsk v tehdejším Československu Ernst Harmon a Ivan Koněv a důstojník jednotky, která osvobodila Plzeň, Charles Noble. Ocenění získali například Václav Havel, výtvarník Jiří Trnka, americký generál George Patton či herci Miroslav Horníček a Jiří Suchý. V červnu zastupitelé odebrali čestná občanství bývalým komunistickým prezidentům Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockému a vrátili ho katolickému knězi Janu Šrámkovi, předsedovi exilové vlády v Londýně za druhé světové války. Občanství mu v roce 1948 odňali komunisté.

Památník obětem zla v Plzni Doudlevcích