Ráj fantazie z obyčejného drátu

Motýl
Motýl

Ještě před pár lety platilo rčení, „chudý jako dráteník“. Dnes už o řemesle dráteníků ví málokdo. Dráteníci nebo-li „drotári“ ze Slovenska, kde drátenictví v 16. století vzniklo, chodívali od chalupy k chalupě. Nabízeli všemožné drátěné výrobky od sítek a zdobných křížků na zeď po pasti na myši. Také pomocí drátu opravovali a zpevňovali keramické hrnce. Muzea drátenictví dnes najdete hlavně v zemi vzniku tohoto řemesla, tedy na Slovensku. Jedinou výjimkou v České republice je Galerie klasického a uměleckého drátenictví v Ostromeči na Domažlicku.

Drátenické řemeslo se poslední dobou opět dostává do povědomí většinou díky drátenickému šperkařství. S tím se nejčastěji setkáte na různých jarmarcích a trzích s tradičními řemesly. Dana Soukupová se ale v galerii v Ostromeči naplno věnuje také klasické opravě hrnců a dalšího domácího vybavení. Právem se tak její galerie jmenuje Galerie klasického a uměleckého drátenictví.

V době natáčení reportáže měla paní Dana Soukupová v rohu galerie, na stole, kde tvoří většinu uměleckých výrobků, připravený na sedm dílů rozpadlý kameninový hrnec. Zachránit ho v takovém žalostném stavu může podle jejích slov opravdu už jen dráteník. Oprava spočívá v důkladném namočení hrnce do vody, aby se kamenina nebo hlína roztáhla. Následuje slepení jednotlivých dílů pomocí lepidla (dříve se používala mouka nebo chleba) a pak už klasické dokonalé a důkladné odrátování hrnce.

Podle Dany Soukupové za ní stále častěji chodí lidé právě s historickým nádobím, ke kterému je pojí třeba vzpomínky z dětství. V galerii se také dozvíte hodně zajímavostí z časů dráteníků. Nechybí dobové fotografie drotárů a další historické informace. Díky Galerii klasického a uměleckého drátenictví Dany Soukupové v Ostromeči na Domažlicku neupadne právě to klasické drátenictví v zapomnění.

Co z obyčejného drátu vykouzlíte vy?

Slovenský drotár (dráteník) vůbec neměl lehký život. Většinou jen za jídlo nebo nocleh putoval krajem s možná až desítkami kilogramů železného drátu na zádech. Měl rozbolavělé prsty od věčného ohýbání a točení drátu. K úpadku řemesla přispěla hlavně průmyslová revoluce. Úplně drátenictví zaniklo v 50. letech minulého století. V dnešní době už naštěstí nikdo nemusí drátovat třeba rozbité nádobí pro základní obživu. Drátenictví je hlavně zábavou a uměním, ale také životním stylem a relaxací. V ostromečské galerii si můžete i vy vyzkoušet z drátu vytvořit cokoli podle vlastní fantazie a na chvíli přitom zapomenout na uspěchanou dobu.

V drátenické galerii v Ostromeči na Domažlicku můžete především obdivovat zajímavá a originální umělecká díla, která už Dana Soukupová z drátu vykouzlila. Svět drátu je opravdovým světem netušených možností. Šperky, ošatky, svícny, křesťanské křížky, užitečné věšáky, celé plastiky a obrazy nebo třeba lampy – to všechno jde umotat a ukrotit z obyčejného drátu. Často se přidávají další materiály, například kamínky, sklo nebo keramika.

Kdy můžete navštívit Galerie klasického i uměleckého drátenictví v Ostromeči na Domažlicku? Každý všední den mezi 11. a 16. hodinou nebo po telefonické domluvě kdykoli.
Více informací najdete zde.